Klingenthal 2006

Málem bych přeskočil oficiální zahájení Klingenthálského festivalu, to by bylo škoda. S uznáním a údivem jsem zíral, jakou širokou základnu má foukací harmonika v této části Německa. Nejde jen o to, že při zahájení hrála dětská foukačkářská kapela, ale že posluchači, a bylo jedno zda staří nebo mladí, vytáhli z kapes foukačky a hráli všichni dohromady. Prostě bomba. Vůbec, po celou dobu festivalu (za světla i za tmy), jsme potkávali nejrůznější postavy a postavičky s foukačkou. A hráli, a dobře, a všechno - od folku přes blues po klasiku.

"...sakra, tady každý vrátný od Seydlů válí owerblowing a fouká diatoniku jako chromatiku - já snad ty svoje foukačky hodím do potoka...!"

Zlatý hřeb programu - Howard Levy. Jednak jeho workshop... Tak tam jsem nebyl, ale Roman říkal, že by za vstupné dal klidně třikrát tolik, jak to bylo dobré. Já a Hugo jsme šli do muzea, podívat se na staré foukačky. To jsem si smlsnul zase já, obzvlášť když jsme mezi exponáty objevili foukačku s názvem BOBBIE (můj nick)!

Odpolední koncert Levyho, to bylo něco vynikajícího. V místním protestantském kostele, kam chodily generace potomků houslařů, pobělohorských emigrantů z Kraslic, začal Levy krátkým intro na varhany (Bachova tokata a fuga Emol). Pak klavír a foukačka - to už vlastní skladby nebo úpravy. Popsat se to nedá, ale když si pustíte Levyho foukačku z CD, nebo sampl z netu a dojem znásobíte asi 100x, tak získáte slabou představu o jeho koncertu.

Prostě je to Marťan a nikoliv pozemšťan. A cestou z koncertu Harp s Romanem už zase mleli jen o Howardovi - jenže to jsem se jim už nedivil.

Večer jsem si prosadil skupinu Caledonix (keltská muzika? - skotská). I když to bylo trochu z ruky, stálo to za to, nikdo nelitoval. Perry Letsch, taky umí owerblowing, a jak!!! A celá kapela je fantastická. Pokud je neznáte, tak vřele doporučuji ukázky na jejich stránkách.

Pozn.: Harmoniko, představ si, že hrajou stylově oblečeni - v Kiltech!!!! (až na zpěvanduli, která hrála a zpívala v kožených kalhotách).

Pak jsme už jen se zbytky sil navštívili pár dalších hospůdek, kde se hrálo, ale přestože někteří byli vynikající (převážně blues), byli jsme totálně vysíleni. Na chromatikáře jsme už čas neměli vůbec.

Nesmím opomenout, že jsme se také potkali s některými z týmu organizátorů festíku - milí obětaví a příjemní lidé. Doufám, že budeme dále v kontaktu. Povšimněte si prosím, že stránky festivalu:

Jenže všechno krásné má i svoje stinné stránky. V Klingenthalu - večer plný špicový muziky a v Kraslicích v penzionu, kde jsme nocovali, ten samý večer hrála nějakému místnímu oslavenci cikánská kapela. Ne nějaký folklor s houslemi a cimbálem, ale "nasamplovanej popík", zpívaný róómskou češtinou. Muehehéééé. A to si pořád ještě myslíme: Co Čech - to muzikant????

Příští rok pojedeme do Klingenthalu znovu. Nebude sice Howard Levy, ale Charlie McCoy!!!! ..."a ten je taky fantastickej - asi je taky z Marsu!"

Napsal a vyfotil Bobí - září 2006

Klingethal 06:

Bobí přivezl z festivalu v Klingenthalu rovněž vlastnoručně podepsanou fotku Howarda Levyho. Nedalo mi, abych se s vámi o takovou vzácnost nepodělil!

Maxihaf