Nikdo není online
Do týdne nás opustí: makes Olav
Nově příchozí:   Dima    Učitel    Jena  

Diskuze

  Rubrika:   Vybrané téma:
Technika hraní Jak hrat na chromatiku?

-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze
-Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
 
AutorPříspěvky
« Stránka: z 8 » 

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 27.11.2010 18:20:15  
URČOVÁNÍ TÓNINY S POMOCÍ HARMONIKY
(příspěvek určen zejména chromatikářům)

Zdeňku, to není vůbec o absolutním sluchu, ten nemá, jak předpokládám, nikdo z nás.
Pro hudbu je mnohem důležitější dobrý relativní sluch. Nejde totiž o to určit daný tón potažmo tóninu z hlavy, ale s pomocí harmoniky, což je podstatný rozdíl mezi absolutním a relativním sluchařem.
Člověk s absolutním sluchem k tomu, aby určil určitý tón nebo tóninu, nepotřebuje žádnou pomůcku, prostě to slyší v hlavě.
Většina muzikantů je vybavena dobrým relativním sluchem, který naprosto stačí k tomu, aby tóninu správně a pohotově určil pomocí nějakého nástroje, na který sám hraje.

Ještě jednou vysvětlím celý postup určení tóniny s pomocí harmoniky na jednoduché písničce, na níž ovšem nelze uplatnit Kandyho pravidlo o prvním či posledním tónu.
Vezměme si lidovou píseň, kterou všichni známe - HOLKA MODROOKÁ. U ní bychom pomocí prvního ani posledního tónu správnou tóninu prostě neurčili, protože nezačíná ani nekončí na prvním nebo posledním tónu dané stupnice.
Proto radím tento postup, který je aplikovatelný na jakoukoliv píseň, ať už začíná nebo končí odkudkoliv.

Při znění písně musíme co nejdříve určit první tón stupnice (nebo poslední, to je jedno, neboť jsou identické), v níž je píseň zpívána nebo hrána. Jak ale na to ?
Užitečnou pomůckou je durový akord – tónika, která podkresluje melodii. Jestliže píseň zní v D dur, bude u této písně od začátku akord D dur, bude-li v C dur, bude vstupní akord C dur.
Tento tónický akord musíme být schopni určit v jakékoliv části písničky, zpravidla jím písnička začíná a končí, ale nemusí tomu tak být vždy.
Na to „Hol…“ bude tedy tento základní akord, který bychom měli poznat, protože právě v tomto akordu neboli jemu odpovídající stupnici-tónině musíme hledat onen první tón.
Potom se v dalším průběhu snažíme v hlavě dostat se na ten první tón, který určí danou tóninu. Když se píseň dostane do místa "…nesedávej tam …", doplníme si výslednou tóninu tak, že od toho „tam“, což je tercie, čili třetí tón v dané stupnici, sestoupíme pomyslně v dané stupnici na její začátek, v tomto případě o dva tóny dolů. V C dur přes dva tóny dolů, D-C a máme onen první tón stupnice a tím i výslednou tóninu C dur. Můžeme samozřejmě postupovat i opačně, že místo klesání na první tón můžeme stoupat směrem nahoru, pokud je to výhodnější. Čili od „Holka…“ od slabiky „Hol“ bychom se dostali ve stupnici o tři tóny nahoru, v C dur tedy tóny přes tóny A-H-C a máme opět tentokrát poslední tón stupnice C dur. Tímto způsobem můžeme první tón stupnice hledat od jakéhokoliv místa v písničce, důležité je, aby v tom místě zazníval základní durový – tónický akord.
Máme-li harmoniku, zbývá už jen najít si na ní tento první tón stupnice v dané písničce a máme výslednou tóninu podle toho, který tón to je. Jestliže jsme skončili na tónu E, bude to E dur, jestliže tón B, tedy B dur. Možností je všehovšudy dvanáct.

Zcela analogicky postupujeme při určování mollových tónin, u nichž můžeme v jejich určení často s výhodou využít jejich durových protějšků.
Vypadá to asi na první pohled dost složitě, ale ve skutečnosti tomu tak není, je to hodně o schopnosti slyšet, kde v té melodii se ten či onen tón pohybuje v rámci příslušné stupnice a rychle to doplnit na první tón ve stupnici. Reálně je to záležitost několika vteřin.

Je důležité si uvědomit, že ne každý je schopen si tohle všechno v hlavě takto rychle a pohotově uvědomit. Chce to určitý cvik a praxi.
Vyžaduje to rovněž znalost, kde který tón se na harmonice nachází, a jak jdou po sobě jednotlivé tóny ve stupnici. Pak je to rovněž otázka sluchu, ale to si musí každý ověřit podle sebe. Pro dobrého sluchaře a muzikanta je to opravdu záležitost několika málo sekund, než se „napojí“ na správnou tóninu.

Lépe a jednodušeji to skutečně vysvětlit nedokážu a ani nevím, jestli se to dá naučit, pokud to tam člověk neslyší.
Pro začátečníky bych doporučil naučit se to třeba u lidovek nebo jakýchkoliv známých písní, pustit si je a v klidu, pomalu, bez nápovědy, si s pomocí harmoniky zkusit u každé písničky určit příslušnou tóninu. Uvidíte, že pokud se vám to podaří, tak vás to posléze začne velmi bavit a zjistíte, že uslyšíte jakoukoliv skladbu nebo písničku, vezmete chromču do ruky a po několika málo tónech nebo taktech „jste tam“.
Těm z vás, kterým to z jakýchkoliv důvodů nepůjde, bych chtěl říci, abyste z toho nesmutnili, protože je sice dobré to umět, ale dá se bez toho žít.
Opraveno 27.11.2010 18:21:14

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 27.11.2010 18:08:55  
Tato,to nevadí,že nevíš jaké tóny hraješ,ale podstatné je slyšet,že to je nebo není falešné.U většiny skladeb je to objektivně dáno.Existují však muzikanti,kteří hrají hudbu natolik volnou,že i objektivní názory na to co je nebo není falešné se mohou výrazně rozcházet(některé volné improvizace ve free jazzu,nebo avantgardní moderní klasika typu seskupení "Agon",kde se boří zcela záměrně všechny tradiční zaběhnuté formy,včetně libozvučných intonací :-) ).
Paradoxní je,že hráči v těchto volných projektech 100% vědí,který tón v daném okamžiku hrají.
Píšeš správně,že je to dílem věcí praxe a rovněž nezbytnou měrou i dílem vloh,hudebního talentu,sluchu a celkové muzikálnosti hráče.Samozřejmě i nezbytnou dávkou teoretických znalostí o foukačce a o tóninách,včetně harmonie.Kdo je takto vybaven,často bývá pohotově připraven i na prakticky neznámou píseň.Minimálně alespoň pozná,kdy a kde si může dovolit do toho zahrát a kdy je lepší raději poslouchat.
Závěrem malá zkušenost: Dříve jsem také tápal-nebyly předem dané skladby a tudíž ani tzv.playlisty-seznamy písní pro daný koncert s názvem skladby a tóninou a tak se začátečník-foukačkář hrající s amatérskou kapelou věčně ptal "v čem hrajeme",v horším případě "od čeho to je" a podle stupně škodolibosti spoluhráčů dostával i patřičně vtipné odpovědi typu " no přeci normálně v kalhotech a tričku",nebo "přeci od začátku,né?"
Pokud však budeš hrát s kapelou,která už má určité profesionální návyky,playlist by měl být samozřejmostí alespoň do té doby dokud spoluhráči nejsou schopni hrát vše z paměti,samosebou včetně nazkoušených tónin.
Zdar a sílu.

Tata
uživatel
53 příspěvků
Vloženo 27.11.2010 15:50:36  
Pro mě je zatím nejrychlejší metoda, jak zjistit v čem se to hraje, zeptat se Kandyho. Když Kandy chybí, nezbývá než pokukovat, co to tam mačká kytarista a zkusit si fouknout, jestli to půjde.
Asi to fakt chce čas a mít hojně naposloucháno a nahráno. Určit první nebo poslední tón, to mi kluci zavání skoro absolutním sluchem. Já vůbec nemám šajn, když se pokouším hrát melodii, nebo na něco improvizovat, které tóny "hraju" :-)

Harpplayer
superharp
266 příspěvků
Vloženo 26.11.2010 14:34:52  
Zajímavý je, že pokud hrají jiné nástroje, než foukačka, mám s tím trochu problém, ikdyž praxe mě naučila, že country převážně G,A,C,D a blues zpravidla E. Ale v okamžiku, kdy se ozve harmonika, mám většinou jasno, vzhledem k tomu, že za leta praxe mám v uchu, které ladění harmonik je hlubší a které vyšší. Většinou, pokud se spletu, je to max. o tón a napodruhý už to většinou vyjde.Je pravda, že onehdy jsem cvičil skladbu "Listen to the Mockingbird" podle Mika Stevense a přestože to vypadalo na druhou polohu a tudíž G harmoniku, bylo to v první poloze na klasický déčko (takže tónina správně, jen správnej nástroj jsem chvilku hledal). Ale těch bendů je tam i v první poloze docela přehršel, takže by to asi na poprvé trefil málokdo.. Netroufal bych si ale tuhle praxi uplatnit při souhře s dechy, protože to je samý Bb,Eb, Ab..... Je teda fakt, že když občas zahostuju s H.Bicanem (oldtime banjo) a Sešlými přáteli, ti si v těchhle tóninách libujou. To je pak docela pakárna, pokud mi někdo rychle nenapoví...
Opraveno 26.11.2010 14:37:29

Kandy
harp
158 příspěvků
Vloženo 25.11.2010 20:52:45  
Jo,Petkone,počítal jsem s takovou reakcí.Samozdřejmě máš pravdu.Já sám jsem tak ale začínal,když jsem hledal tóninu s uchem na rádiu.Je to jen taková pomůcka pro začátek.Hraju většinou country a tam těch střídání tónin tolik není.A když už,tak podle první tóniny pak víš jaká asi bude následovat.Chtěl jsem jen pomoct.Nejlepší je to poznat uchem.A sám vím,že když hraješ často, dá se to pak dost rychle určit podle sluchu...

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 25.11.2010 17:18:51  
Kandy, máš určitě pravdu, jsi skvělý muzikant a máš v tom jistě sám obrovskou praxi.
Přece jen bych k tomu však něco málo dodal.
Toto jednoduché pravidlo u mnoha písniček skutečně platí, ale zdaleka ne u všech.
Má to rovněž několik ne nepodstatných nevýhod - někdy sloka je dlouhá, pomalá, trvá příliš dlouho a není čas čekat, až skončí. Pak je tady také refrén, který může být v jiné tónině než samotná sloka, případně z durové přejít do mollové tóniny.
U některých písniček se dokonce střídají tóniny s každou slokou, takže každá sloka je v jiné tónině.
Tam by ses načekal.
Takže je to sice omezeně použitelné, ale pro praktické hraní z výše uvedených důvodů poměrně těžkopádné a navíc ne zcela spolehlivé.

Mnohem lepší je naučit se poznat rychle danou tóninu rovnou při hraní, na nic nečekat a rychle zkoušet, které tóny pasují a představit si ten první či poslední tón stupnice, pak už je vyhráno.
S diatonikou se to podle mě určuje obtížně, protože když máš C foukačku, budou se špatně hledat tóniny jako například Es dur, které si běžně bez OB na C diatoniku ani nefoukneš.
Ale souhlasím, že jako určitá pomůcka, byť zdlouhavá a ne vždy spolehlivě a rychle fungující, je to použitelné.

Je výhodné se to naučit rovnou se slyšenou melodií, podobně jako je tomu u zpěvu.
Při zpívání se také hned přidáš, bez ohledu na znějící tóninu. Stejně tak je výhodně to umět s chromatikou v ruce, u diatoniky bych to tolik neřešil. U ní je nutné navíc pohotově sáhnout po další harmonice.
Opraveno 25.11.2010 17:19:29

Kandy
harp
158 příspěvků
Vloženo 25.11.2010 15:27:02  
S určováním tóniny mám takovou zkušennost: vezmu si Cé harmošku a tón na kterém končí písnička většinou určuje i stupnici: tzn. jestliže písnička nebo sloka,končí třeba tónem Cé ,je to v Cédur.Když třeba končí tónem A tak je to v Áduru atd.POZOR-mluvím o durových stupnicích.
Opraveno 25.11.2010 16:37:23

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 24.11.2010 18:42:36  
Pokud nehodláš hrát klasickou literaturu nebo podle zpěvníku apod., tak se bez not samozřejmě obejdeš.
Za těch pár hodin snažení to ale stojí, protože nejrůznějšího notového materiálu dnes seženeš i po knihovnách nebo na netu neskutečné množství.
To vyhledávání tóniny chce hodně cviku, na diatoniku se to špatně hledá.
Pro mě to rychlé určení tóniny s pomocí harmoniky a následující hraní v ní představuje opravdu neskutečnou zábavu a vidím v tom velkou přednost chromatické harmoniky.
Pro diatonikáře je to asi nezajímavé, protože ti nemají většinou potřebu tak rychle určovat poslechem konkrétní tóninu. Tam musí být příprava určitého ladění dána předem.
Opraveno 24.11.2010 18:43:42

Tata
uživatel
53 příspěvků
Vloženo 21.11.2010 01:50:16  
Petře, hudební teorii studuju, ale k hraní podle not jsem se ještě vůbec nedostal. Pořád hraju jen z hlavy. Díky tomu, že jsem kdysi zpíval ve sboru, snad hraju to. co hrát mám.
Mazlím se z hard bopperm, ale přiznám se Ti, že většinou končím s diatonikou. I v autě stabilně vozím Special 20 C dur a snažím se zahrát co mě napadne, nebo si přetransponovat a zahrát to, co zaslechnu v rádiu.
Zahrát na chromatiku v různých tóninách, poznat rychle v které tónině se hraje ... to je pro mě zatím něco nekutečného.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 15.11.2010 22:18:27  
Zdeňku, jestli mohu ještě poradit, ani u chromatiky nezůstávej příliš dlouho pouze u not a začni co nejdříve hrát jen tak z hlavy. Cokoliv - úryvky melodií, refrény nebo celé písničky. Začni třeba u lidovek, těch nejlehčích.
Takto se vyhneš extrému, že budeš fixovaný jenom na noty a v podstatě by sis s nikým pořádně nezahrál, samozřejmě kromě klasiky. Ale to bys musel mít také spoluhráče, který bude ovládat hru podle not.

Na chromatiku je potřeba opravdu hrát a hrát a hrát, všechno možné, nebát se nejrůznějších tónin. Pochopitelně zpočátku budeš tápat a nebude to stát za nic, ale postupem času si na ty tóniny zvykneš a registr budeš používat zcela automaticky.
Já vím, že je to hrozně těžké, proto také dobrých chromatikářů je velmi málo, a když, tak hrají jen tu klasiku podle not, ale už nezvládají folk, pop, country, jazz nebo další žánry, protože tam si podle not moc nezahrají.
Pro základní potřebu stačí dvě věci - naučit se zahrát postupně jednotlivé tóniny nahoru, dolů, event. intervaly (tercie, kvinty). Za druhé se naučit umět rychle najít znějící tóninu, v níž se pak při hraní pohybuješ.
Ze začátku si dej třeba za cíl jednu tóninu za měsíc.
Pak je postupně budeš přidávat a oceníš geniální vlastnost chromatiky, že nebudeš muset stále vláčet kufr harmonik, neustále hledat příslušnou foukačku, ale vystačíš si s jednou jedinou.
Já bych dnes opravdu nevyměnil jedinou chromatiku ani za tisíc diatonik, a to mám diatoniku hodně rád.
Opraveno 15.11.2010 22:25:29

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 08.11.2010 20:13:37  
Super, mazlit se je potřeba.
Určitě je užitečné denně aspoň pár tónů, pár melodií, chvilka pohody.
Několik minut hraní denně je vždycky lepší než vůbec nic.
S tou teorií to nijak nepřeháněj, opravdu z toho pro muzikantský život hráč potřebuje jen zlomek.
Zenkl je skvělý materiál, ale velmi doporučuji zapamatovat jen to podstatné a nejdůležitěší. V tom Ti pan učitel určitě pomůže. Jinak vracet se k některým věcem je potřeba stále a v tom je kniha základ.
Ostatní můžeš zkonzultovat se mnou. Pokud bys měl zájem přijet někdy do Třebíče, budeš vítán.

Tata
uživatel
53 příspěvků
Vloženo 08.11.2010 18:20:09  
Petře, pan učitel byl 14 dní marod, tak jsem začal sám (Zenklem). Tento týden bychom se měli setkat poprvé. On učí po odpolednách a já někdy bývám dopoledne doma, když mám pohotovost na telefonu, tak by to mělo klapnout. Domluvili jsme se, že začneme tím, že si popovídáme o tom co bych měl znát z teorie a proč a o metodice výuky hry na hudební nástroj.
Jinak publikaci Langer / Mach Hrajeme na foukací harmoniku už mám. Zatím jsem se s Hard Bopperem víceméně jen mazlil, zkoušel na něj vyloudit to co na Special 20. Jenže na chromču to není tak snadné, takže když mi z toho zkoušení jde hlava kolem, odložím ji, řeknu si ono to časem půjde a popadnu diatoniku.
Děkuji Ti za nabídku pomoci, rád ji využiju.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 07.11.2010 20:04:41  
Zdeňku, chci se zeptat, jestli jsi už začal a jak to jde ?

Ještě mě napadlo, že kromě zmíněné Danielovy školy na zobcovku je na originál chromatiku dostupná učebnice: Langer, Mach : Hrajeme na foukací harmoniku. Je to sice poměrně stručné díllko, v němž není potřeba se řídit jejich doporučením o tongue-blockingu, ale pro začátek lepší než nic.
Obsahuje zejména různě obtížné lidovky a nejrůznější stupnice durové i molové.
Jinak se dá rovněž začít podle školy Kathrin Gass -Chromatic harmonica Course, což je taková školička v jednou setu s Hohnerovou Super Chromonicou.
Jsou tam snadno hratelné různé tradicionály jako Amazing Grace, Oh Susanna apod.
Existují asi i nejrůznější zahraniční školy, po kterých jsem zatím moc nepátral, protože je sám nepotřebuji. Podle not příliš na chromatiku nehraju.

Kdybys potřeboval něco objasnit z hudební nauky a teorie, klidně napiš. Rád poradím, budu-li vědět.
Opraveno 07.11.2010 20:05:48

Tata
uživatel
53 příspěvků
Vloženo 15.10.2010 20:37:08  
Petře, napsal jsem to ve spěchu, zkratkou a rozuměl by tomu asi jen Špony, se kterým jsem si o muzice psal a povídal.
Chtěl jsem říct, že mám velký respekt k těm, kteří umějí zahrát, a i když vím, že to není podmínkou k těm, kteří navíc mají hudební vzdělání. Mluvil jsem s tím panem učitelem ZŠU, zda by mi pomohl překonat moje obavy a objasnil mi co a proč by měl každý, kdo chce dělat aktivně muziku, umět. Souhlasil. Mimochodem je z Třebíče a v Poděbradech bydlí na privátě, takže ani moje těžce nepravidelná pracovní doba by nevadila.
Pokud se uskuteční víkendová párty v Nové Pace a nebude vadit, že jsem teorií téměř nedotčen, bude mi potěšením tam být s vámi.

Harpplayer
superharp
266 příspěvků
Vloženo 15.10.2010 08:42:41  
Well, přesně tak jsem to myslel. Nejen teorie, ale i praxe. Docela mě mrzí, že jsem o realizaci té BG dílny nevěděl dřív. Jistě bych se od Karlíka něco přiučil. V těch Svatoňovicích je dobrý, že tam jsou všechny nástroje, takže se s tím dá vylézt před lidi a udělat celovečerní koncert, takže se to dá zasponzorovat. Co ale uděláš s 20 foukačkama? Takže bych si to uměl představit jako akci stylu "foukačkáři sobě". Pokud by v tomto smyslu byl zájem o podobnou akci, pojďme to prosím řešit formou vzkaů nebo v samostatném vláknu, ať tady nezabíráme místo O.T. diskuzí.

Jaromír
superharp
296 příspěvků
Vloženo 15.10.2010 00:18:06  
Možná, že Harp nemyslel jen dvoudenní kurs týkající se výhradně hudební teorie, ale zároveň i praktický WS, jaký například dělá pro bluegrassové hráče na všechny nástroje Jindra Hylmar v Malých Svatoňovicícch (http://jhylmar.rtyne.net/dilna10/). To má velkou tradici, jezdí tam vyučovat špička bluegrassových hráčů a mimochodem na foukačku tam vyučuje Charlie Slavík, ale jen pro cca 5 frekventantů. Možná, že by se taková věc pouze pro foukačkáře ujala, třeba zrovna v Nové Pace, ale musel by si vzít Harp na starost organizaci, a to je asi dost složitá záležitost.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 14.10.2010 22:33:13  
Harpe, to je sice krásná představa, ale obávám se, že v téhle komunitě hráčů na foukačku by tyto aktivity nepadly na úrodnou půdu a že počet těchto lektorů by mnohonásobně převyšoval počet zájemců.
Foukačkáři jsou v tomhle směru docela výstřední kategorie, která, jak jsi hezky řekl, odjakživa prděla, prdí a bude prdět na nějakou hudební teorii a nauku.
Výjimky pochopitelně nevylučuji, určitě se najdou jednotlivci lační poznání tohoto druhu, ale těch moc nebude. Ještě jsem se nesetkal s foukačkářem, který by se chlubil tím, že umí hrát podle not. Naopak většina se chlubí tím, že nevědí, že nějaké noty existují a cítí se bez nich šťastní.
Takže taková víkendová párty nad hudební teoriií ano, rád přijedu. Navzájem si jako lektoři ověříme, že noty umíme, tím to bude vyřízeno a budeme se dále moci věnovat jiným bohulibým činnostem.
Opraveno 14.10.2010 22:33:59

Harpplayer
superharp
266 příspěvků
Vloženo 14.10.2010 20:26:52  
Jsem ochoten v tomto smyslu rovněž pomoci. Sám vím, že jsem v hudebce na teorii dost prděl a následně jsem se to (ještě za socíku) byl nucen učit ke kapelnickým zkouškám. Mnoho z toho používám dodnes při rozepisování aranží a vokálů. Dokázal bych v případě zájmu třeba někdy začátkem příštího roku zorganizovat weekendový workshop u nás v Pace v Domě dětí, kde jsou prostory pro několik skupin, které by mohly pracovat samostatně a postupně se vystřídat. Pokud by byl dostatek lektorů (např. Petkon, Bigear, Elflord, Max apod.) a zájem frekventantů, dalo by se to realizovat. Možná ještě někdo bude pamatovat HT2 (slibuju, že už nebudu probírat Pythagorejský kóma). Důležitý je oddělit to od klasickýho HT a pojmout spíš jako WS. Za weekend se toho dá stihnout opravdu dost.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 14.10.2010 16:19:48  
Zdeňku, nevím sice, jak to myslíš, ale to je jedno.
Já jsem se svého času nabízel, že bych v rámci hafteku nebo haffestu udělal nějakou nalejvárnu pro zájemce o základy hudební nauky a teorie.
Zatím se nenašel nikdo, kdo by o to měl zájem.
Jsem ochoten a schopen udělat 1-2 hodinový rychlokurz základů hudební nauky pro případné zájemce - předpokládám že nejspíše pro chromatikáře, samozřejmě zdarma.
Nebo se můžeme domluvit na příštím hafteku, tu hodinu až dvě si rád vyčlením pro kohokoliv, kdo o to bude mít zájem.
Opraveno 14.10.2010 16:20:41

Tata
uživatel
53 příspěvků
Vloženo 13.10.2010 11:27:48  
Petře, děkuji Ti za ochotu a porozumění. Chci dovnitř. Už jsem zaklepal.
AutorPříspěvky
« Stránka: z 8 » 

Úvodní stránka | Nahoru | Zpět | Vpřed | Přidat k oblíbeným
Web je postaven na enginu phpRS
(c) 2007 Maxihaf a spol