Nikdo není online
Do týdne nás opustí: ffbender
Nově příchozí:   Bluesman66    Vasekbluesma    Robert  

Diskuze

  Rubrika:   Vybrané téma:
Výrobci a produkty Tombo vs. Hohner (chromatika)

-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze
-Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
 
AutorPříspěvky
« Stránka: z 2 » 

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 11.01.2009 14:01:34  
Určitě, Honzo, je to tak. Nejhorší je, že nestačí vědět jen kde jaký tón je na harmonice a jak se hraje, ale kde je pak i v dané melodii v konkrétní tónině.
A tím, jak přibývají ony křížky a béčka v jednotliých tóninách, tak strmě nahoru pak také stoupá obtížnost hraní v takových tóninách.
Já se zatím snažím zpaměti pohybovat v rozsahu tónin do tří křížků a tří béček, což představuje 7 tónin z 12, nepočítám-li "pohodlnou" Cis dur s registrem, ale i tak toho mám plné zuby.

Honza
uživatel
82 příspěvků
Vloženo 10.01.2009 14:18:20  
Nu zkratka i u chromatiky je nanejviyse vhodne nebo skoro nutne presne vedet, kde je jaky ton. Sam tuto znalost u chromatiky zatim pozbyvam, nicmene vicero stejnych tonu vyuzivam, kdyz se musim naucit nejakou melodii. Vhodny vyber zpusobu hrani tonu, u kterych moznost tohohle vyberu je, znamena opravdu velke usnadneni.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 09.01.2009 13:44:37  
San Jose - jen několikrát ?
Uznávám, že je to docela makačka se naučit to plnohodnotně využívat, je to dlouhodobý proces, sám jsem teprve na začátku.
Jen připomínám, že kromě již zmíněného C, které lze zahrát třemi možnými způsoby / 2x fouk, 1x tah s registrem / se to týká i dalších tónů, které lze zahrát dvojím způsobem :
tón F /1x tah , 1x fouk s R/, tón Cis /např.4.a5.díra fouk s R/.
Význam to má kromě již zmíněných laufů také při hraní ozdob jako nátrylu /rychlá výměna zákl.tónu s horní sekundou/, mordentu /opačně výměna se spodní sekundou/, různých druhů trylků , obalů apod.
Člověk se to pak musí doslova naučit to využít na konkrétním místě na určitém tónu, což je velmi obtížné.
Opraveno 09.01.2009 13:45:51

San Jose
superharp
657 příspěvků
Vloženo 28.12.2008 16:56:51  
Ano, asi proto to tak bude. Je fakt, že na chromču hraju málo, občas sice mi ty dvě C vedle sebe dělají problém, ale uvědomuju si, že několikrát to i pro mně bylo výhodné.

Honza
uživatel
82 příspěvků
Vloženo 28.12.2008 13:22:13  
Petkon ma pravdu, kdyz je nejaky ton na harmonice k dispozici vicekrat, je to jenom uzitecne. Muzes si tak najit zpusob, jak ten urcity ton hrat s co nejmene zmenami smeru vzduchu nebo s co nejmene mackanim a uvolnovanim cudliku.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 20:44:06  
Jasně, možná jsem se neobratně vyvjádřil.
Na 4.dírce je tón C foukaný a s registrem ho lze zahrát tahaně na téže dírce. Na 5.díře je pak klasicky foukané.Tzn. celkem 3 možnými způsoby hrané C.
Když budeš např.v F dur, tak využiješ to, že po "registrovém, tahaném" b můžeš vázaně zahrát hned sousední C, aniž bys musel skákat na další díru a měnit směr dechu a registr máš stále zmáčknutý.
Co jsem byl schopen si odposlouchat, tak např.konkrétně Thielemans toto využívá velmi často.
Opraveno 27.12.2008 20:45:00

San Jose
superharp
657 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 20:33:36  
Myslím, že na 4. dírce bez zmáčknutí registru C nezahraješ. A úplně stejně je to u Tomba na 4. dírce.
Tombo, upozorňuju, mám nastudované pouze z obrázku rozložení, nikdy jsem na něj nehrál.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 20:10:59  
Máš pravdu, že je to oproti diatonice trochu nezvyk, já spatřuji výhodu v tom, že můžeš hrát na 4.dírce tón C i tahaně, což v některých laufech docela využiješ, abys nemusel mačkat registr nebo měnit směr dechu.
Navíc přece jen bending u tahaných tónů jde o poznání lépe, ve větším rozsahu jak intonačním tak i zvukovém, takže na tom tahaném C se pěkně benduje.
Přece jen to C je u C laděné chromatiky docela hojně používaný tón, jakkoliv nejde přímo mluvit o důležitějších nebo méně důležitých tónech, zejména u chromatiky.
Tolik mé skromné zkušenosti, víc výhod jsem zatím nenašel, chromatiky mám jen 3 a všechny od Hohnera.
Opraveno 27.12.2008 20:14:57

San Jose
superharp
657 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 20:02:14  
Aby jsme se trochu vrátili k tématu. Tombo vs. Hohner. Jaké vydíte výhody v rozložení tónů u těchto dvou zmíněných chromatik? Já osobně mám chromatiky pouze od Hohnera a myslím, že ty dvě C vedle sebe jsou docela zbytečné. Je to možná tím, že jsem zvyklý z diatoniky, ale stejně v tom nevidím výhodu. Tombo má jen jedno C, čímž se dá na stejně "dlouhou" harmoniku zahrát větší rozsah. Mám na mysli na stejný počet dírek.

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 19:52:42  
to bolo iba tak vo všeobecnosti:)

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 19:47:57  
A to se nějak navzájem vylučuje ? Otázce dost dobře nerozumím. Možná jsi se jen špatně vyjádřil.
Hraje Thielemans sólově nebo melodie?
Beru harmoniku a snažím se o ní uvažovat komplexně,
po stránce melodické i doprovodné, sólové i doplňkové, nebo jak se to dá říci.
Ono je také docela obtížně určit, co je nebo už není melodie.
Vzhledem k tomu, že se bavíme o chromatice, která je asi ještě víc o melodii než diatonika, tak tam problém nevidím. Navíc jsme nakousli ty módy, které mají k těm melodiím dost blízko.
Ale nechci se pouštět do odborných teoretických úvah, už jsme opravdu někde jinde mimo téma tohoto vlákna.

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 15:31:08  
zda sa mi to alebo keď s Petkonom diskutujeme tak on skôr rozmýšľa o harmonike ako nástroji na hranie melódií a ja ako o sólovom nástroji:)

Honza
uživatel
82 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 13:50:04  
Nu a tahle dorska stupnice se da dobre hrat do blues. Kdyz se na chrom hraje jen jako na diatoniku, tak bych jich prirozene mel mit vice, kdybych chtel hrat ve vsech toninach.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 13:05:51  
Měl jsem na mysli zaseknutí z hlediska vývoje a především v arteficiální hudbě, kde to víceméně skončilo u toho gregoriánského chorálu, pak už se v evropské hudbě neobjevuje, pouze jen jako určitou zvláštnost jej využívali skladatelé moderní hudby 20. století.
To, že je aplikován v jazzu, je spíše záležitost zcela intuitivní, vycházející ze spontánního hraní jednotlivých tónů v tomto módu než z jeho provoplánového a "uvědomělého" použití.
Jeho "obliba" samozřejmě souvisí pouze částečně s tím, že zní zajímavě, ale především v jeho snadnější hratelnosti než u klasické mollové tóniny.
Jinak celá dórská stupnice je zajímavá tím, že první polovina zní jakoby molově, druhá polovina durově,
čili zkrátka dur-mollový pakvil, myšleno nikoliv hanlivě.
Opraveno 27.12.2008 13:09:09

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 27.12.2008 10:43:02  
Prrr, dórsky mód je normálna regulérna mollová stupnica dokonca ju jazzoví hudobníci uprednostňujú pred natural minor pre jej zaujímavejší zvuk a je dokonca hranejšia. preto reč o zaseknutí sa pri gregoriánskom chorály nie je vôbec na mieste.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 26.12.2008 22:05:52  
Aha, dík za vysvětlení. Prakticky se tam tedy hrají úplně stejné tóny jako u první polohy, bez křížků a béček, bez použití registru. Takže je to v podstatě z hlediska vlastního hraní ta nejsnadnější 1.poloha, nepletu-li se.
Proto mě ten název "3..poloha" zmátl, takhle to však, uznávám, zní vzletněji.

Když to shrnu, tak vlastně potřebuješ na každou tóninu chromatiku v té dané tónině? Protože nepředpokládám, že vystačíš s D dur / ono to vlastně není D dur, dórská stupnice je takový paskvil mezi dur a mol, který se v hudbě zasekl někde u gregoriánského chorálu /.
Opraveno 27.12.2008 10:37:24

Honza
uživatel
82 příspěvků
Vloženo 26.12.2008 16:32:53  
Tak ted uz jsme hodne daleko od puvodniho tematu... Petkone, kdyz si vezmes C harmoniku a budes hrat ve treti poloze, tak to bude D, ale pozor, ne durr, ale dorska, pokud budes od D hrat jako by C-durr stupnici. Timhle zpusobem se da na chrom hrat uplne skvele a protoze ma jine rozlozeni tonu, diatonicka hra na ni zni jinak nez na diatoniku ve treti poloze. Az se priste uvidime, tak ti to nazorne predvedu. A jeste jednou, vetsina bluesmanu na chromatiku hraje prave takle.

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 26.12.2008 12:19:55  
To Petkon:Ano.Třetí poloha -na Cdurce je to Ddur.Na Chromčejako na diatonice v praxi znamená(primitivně řečeno) začít melodii "jakoby"od první dirky do sebe.Příkladem je Charlie Musselwhiteova úprava známého standartu "Yesterdays"(zpívala např. Ela Fidgerald).Doporučuji poslechnout! Je to krásné,snadné a inspirativní.Zároveň je to i ukázka luxusní hry v oktávách pomocí jazyka(tongueblockingu)na chromatickou harmoniku v běžnám Cdur ladění.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 25.12.2008 09:44:30  
Honzo, ahoj, trochu nerozumím té 3.poloze, to je jaká poloha?
V naší terminologii, jak já ji chápu, je 3.poloha tónina D-dur, tam bys musel hrát u C foukačky ty dva křížky, což asi nemáš na mysli. Pokud hraješ "nekřížkovou" diatonickou tóninu, pak je to nejspíše jen normální běžná 1.poloha C dur, příp.G dur bez onoho fis nebo nějaká církevní či krkolomná bluesová tónina. Jinak mně to není příliš jasné.
Pokud hraješ pouze "diatonicky", není pak lepší používat bluesovou foukačku, u které v tomto případě máš mnohem větší výrazové možnosti např. bendingu apod. než s chromatikou ?
Takto máš chromatiku využitou jen z necelých 10 % , což je docela škoda, ne? Jinak proti hraní blues i na chromatiku nic nemám, naopak.
Opraveno 25.12.2008 09:47:03

Honza
uživatel
82 příspěvků
Vloženo 22.12.2008 18:24:08  
Diky za odpoved, Petkone. Jiste, ze na chromatice jsou vsecky pultony, me jde ale o ten samotny efekt stahovani, protoze ji posledni dobou pouzivam pouze k diatonickemu hrani ve treti poloze, jako vetsina bluesmanu.
AutorPříspěvky
« Stránka: z 2 » 

Úvodní stránka | Nahoru | Zpět | Vpřed | Přidat k oblíbeným
Web je postaven na enginu phpRS
(c) 2007 Maxihaf a spol