Tak mám za sebou první opravdické vystoupení s kapelou... Nebývá zvykem recenzovat sám sebe, ale já si to jako začátečník dovolím, protože to byl pro mě velký zážitek, a s kým jiným se podělit, než se souputníky stejného ražení.
No, s kapelou z Ostravska Šviháci jsem se zúčastnil 20. ročníku festiválku Eldorádo v Sosnové na Bruntálsku. Dostalo se nám cti otvírat festival jižanskou, seveřanskou a trampskou hymnou, přičemž za zvuků těchto hymen nastupovali jezdci na koních, vlajkonoši a kovbojové drželi širáky na hrudi. Když byli vzpomenuti sponzoři, starosta pronesl řeč a byli jsme uvedeni, přidávali jsme několik písniček z repertoáru kapely, ale neřeknu vám které, protože jsem měl takovou trému, že ani nevím... Nicméně jsem se kapely držel a ona mě nepustila. Byly sice okamžiky pro mě úsměvné, když mě například postavili doprostřed, a jak byli zvyklí, přistoupili k sobě dva a dva a mě nechali stát jako velkého sólistu, až jsem skoro nevěděl co s rukama a nohama..., a nezbývalo, než se tak také tvářit. Vy, co mě znáte, víte, že mi nic jiného nezbylo... Chudák zvukař chvíli pátral, co udělal blbě, že harmonika není slyšet, a když ověřil všechny spoje, tak na mě přes odposlechy hulákal "Harmonika, blíže k mikrofonu!!" Nevěděl ten bodrý člověk, že jsem schválně odstoupil, protože jsem měl trému jak pes a nebyl si jistý... Těžko jsem mu to mohl přes mikrofony vysvětlovat. Nicméně jsem se odvažoval více a více (což nám nováčkům není cizí) až jsem měl pocit, že hraju skoro pořád a že se musím vrátit k poučkám starých playerů, že méně někdy znamená více. Vážně nevím, jak jsem slezl z pódia, ale kapela byla spokojená a ujišťovala mě, že dobrý. Pořadatel byl nadšený, že jsme mu nezkopali hymny a dokonce někteří známí muzikanti se vyslovovali ve smyslu: "Dobrý, máte posilu...". Nezbývalo, než poděkovat kapele panákem za důvěru. A to snad i několikrát, jak jsem byl v euforii. Ve spojení s nočním cestováním a ranními cloumáky na zahnání trémy jsem se chvíli natáhl a svého oblíbence Pepu Streichla jsem jen zdálky slyšel v první píšničce a přišel jsem nejen o něj, ale o více kapel, které prý byly fakt dobré...
Zlé jazyky říkají, že jsem usnul na vavřínech, ale moc jim nevěřte. Naopak, odstartovalo mě to k dalšímu cvičení, protože moc dobře vím, že proti mnohým z vás umím tak velký kulový. A taky vím, že nebýt asociace, jejích stránek, hafteků a mnohých z vás, na pódium by mě nikdo nedostal. ...a nechtěl.
Hugo
Šviháci: Ostravská Country kapela Šviháci vznikla v roce 1996. Od té doby se dobře etablovala na lokální scéně: Šviháky uslyšíte pravidelně např. v Saloonu v Ostravě - Porubě, v Country clubu Těrlicko, v restauraci a penzionu Na Rychtě v Malé Morávce u Bruntálu a na spoustě jiných míst. Kapela hraje country, folk, trampskou píseň, bluegrass, ale třeba i lidovky. Zajímavostí je účast kapely na CD "Country z regionu 2002" trackem č. 10 (Cowboj). Šviháci hrají ve složení: Vladimír Janák - kontrabas, Marta Pohlová - zpěv a doprovodná kytara, Miroslav Mžigut - banjo, Věra Snášelová - housle a jako host Jindřich Hugo Geriš - foukací harmonika.
Maxihaf
