Tabulatura a její význam

TABULATURA A JEJÍ VÝZNAM
---------------------------------------------

Úvodem několik povzbudivých slov pro všechny hráče, ale zejména pro ty začínající.
Nezalekněte se rozsahu následujícího článku, pochopit vlastní princip hraní podle tabulatury zabere méně času než jeho přečtení.
Nebojte se tabulatur! Zvláště pro začátečníka představuje tabulatura vítanou a užitečnou pomůcku, která mu prostřednictvím jednoduchého zápisu umožní zahrát konkrétní skladbu, aniž by musel přemýšlet, do které dírky a jakým způsobem musí foukat. Pro zkušeného hráče může být zase orientačním prostředkem ? jakousi kontrolní nápovědou, zvláště u skladeb, u nichž sám nezná dokonale všechny melodické nuance nebo je zapomněl, případně potřebuje
osvěžit v paměti.
Při tom obrovském množství skladeb a písniček je někdy užitečná možnost mít se o co ?opřít? a v tomto případě může být právě tabulatura ideální ?pracovní? pomůckou.
Samotná tabulatura představuje i významnou hodnotu textovou pro zpívající i ostatní hráče, neboť obsahuje kompletní text dané skladby se všemi slokami.

Často jsem se setkal s následujícím názorem : ?? znám spoustu písniček, chtěl bych si je zahrát, ale noty neumím, nikdy nevím, od kterého tónu /dírky/ mám písničku začít, v jaké poloze ji hrát, ve které oktávě, když mi ty tóny tam nesedí, jak mám pokračovat dál, část melodie nebo její začátek sice zahraju, ale uprostřed se ztratím a nevím, jak pokračovat dál, atd.?
Mnozí po těchto pro ně krušných zkušenostech harmoniku dočasně nebo navždy odloží s konstatováním, že pro hru na tento nástroj nemají dostatek talentu nebo schopností.
Těmito několika neslavnými žalostnými pokusy pro ně hraní na harmoniku prakticky navždy končí.
To by ale byla věčná škoda! Protože v tomto případě je zde jako záchranná vesta a poslední naděje právě TABULATURA /zkráceně tab, taby /.

Tabulatura v hudbě obecně označuje zvláštní písmo, které se v některých případech používá jako náhrada standardní notace. Používá se obvykle pro zápis hudby u některých hudebních nástrojů.
V dnešní době se tabulatury často používají pro zápis hudby hrané na hudebních nástrojích, které mají hmatníky s pražci nebo dechové nástroje s otvory. Hudba je pak zaznamenána tak, že se na tabulatuře vyznačuje stisk na hmatníku nebo zakrytí otvoru.
Čtení tabulatury je velmi jednoduché a srozumitelné. Na rozdíl od čtení not čtenář nepotřebuje žádné speciální teoretické znalosti. V tabulatuře je vyznačen pouze začátek tónu a jeho výška. V zápisu zpravidla chybí údaj o délce tónu a rytmu.
Tabulatura pro foukací harmoniku
-----------------------------------------
Tabulatura je jednodušším zápisem než kompletní notový zápis, protože podobně jako
pro jiné nástroje jsou zpravidla označeny pouze výška jednotlivých tónů, chybí údaje o délce jednotlivých tónů, rytmu, tempu i dynamice.

Pro foukací harmoniku existuje velké množství nejrůznějších způsobů zápisu tabulatury, přičemž každý z nich má své výhody i nevýhody. Já se budu zabývat pouze způsobem zápisu, který používáme na stránkách HAAF a který patří k těm jednodušším, ale jehož nespornou předností je přehlednost a snadná použitelnost.

Tabulatura pro foukací harmoniku představuje v podstatě řádek po sobě jdoucích číslic nad textem /slabikami/, přičemž nad příslušnou slabikou je vyznačena :
ČÍSLICE dírky, do níž se fouká,
ZNAMÉNKO před číslicí pak udává, jakým způsobem se do příslušné dírky fouká / ven nebo do sebe, ohýbáním apod./.

Diatonická harmonika / Richterovo ladění/ má 10 dírek, číslovaných zleva doprava 1-10,
od hlubokých tónů směrem nahoru k vysokým.
Každá číslice představuje vlastně příslušnou dírku /kanálek/ , do níž se fouká, současně znamená také konkrétní tón v dané tónině.

Např. u harmoniky v C ladění :

1	-1	2	---2	3	---3	-3	4	-4	5	-5	6	-6	-7	7	-8	8	-9	9	-10	+10	10
c	d	e	f	g	a	h	c1	d1	e1	f1	g1	a1	h1	c2	d2	e2	f2	g2	a2	h2	c3

Samotné číselné označení platí jednotně pro jakékoliv ladění, bez ohledu na to, máme-li v rukou harmoniku v ladění C, D, A, Es či jakémkoliv jiném.
Pro zachování jednotného principu jsou tabulatury uváděny pro C dur ladění a
od toho odvozené tóniny v případných dalších polohách.
Základním principem zápisu je co nejsnadnější varianta pro samotné hraní, což bývá nejčastěji 1. nebo 2.poloha / není-li skladba hratelná v 1.poloze/, z didaktických důvodů je u některých skladeb použito několik poloh, ve kterých lze skladbu zahrát.
Číslice jsou z úsporných důvodů zpravidla uváděny pouze nad prvními slokami či refrénem.
U skladeb, kde se v dalších slokách zásadnějším způsobem mění melodie, jsou v tomto případě uváděny číslice i v následujících slokách.
Dnes poměrně již velký výběr skladeb na stránkách HAAFu v sekci Tabulatury umožňuje vybrat si příslušnou skladbu či písničku podle vlastních přání, potřeb a schopností.
Některé tabulatury u méně známých skladeb a písní bývají doplněny demo ukázkou ve formátu MP3 pro možnost přehrání a poslechu celé skladby /sloky/ .
Pro začátečníky doporučuji zejména tabulatury v sekci s dětskými písničkami, koledami
nebo jednoduchými lidovými písněmi, u nichž není nutné zvládnutí techniky bendingu
/ohýbání tónů/ v 1.poloze.

Nemá příliš praktický význam se zabývat jinými četnými způsoby tabulaturního zápisu ? šipkami směrem nahoru a dolů, dvojitými nebo zahnutými šipkami, apostrofy a dalšími znaménky u jednotlivých číslic, neboť tyto způsoby psaní tabulatur na stránkách HAAFu používány nejsou. Na internetu je ostatně dostatečné množství nejrůznějších příkladů a způsobů psaní tabulatur, čili jakási dosud přetrvávající lidová tvořivost. Do dnešní doby v tomto neexistuje bohužel mezinárodní dohoda obdobná standardní hudební notaci, která by na základě konsensu uplatňovala jednotný zápis.

Principy přepisu skladeb do tabulatur
--------------------------------------------------
Zde uvedu jen několik stručných poznámek k metodice psaní tabulatur.

1. Vycházím jak v melodické tak textové složce pokud možno vždy z originální původní nahrávky, přičemž melodii  zpívanou považuji za určující a závaznou.

2. Tam, kde přesné určení melodie podle zpěvu není možné, používám jako pomocný a nejspolehlivější zdroj dostupné texty a zpěvníky v knižní, případně internetové podobě.

3. V případech, kdy nelze vyjít ani z notového zápisu a odvodit přesnou výšku tónů, se řídím vlastním sluchem a hudebním citem.

4. Zápis obsahuje pokud možno co nejpřesnější zápis podle zpívaného textu, takže každá zpívaná slabika je uvedena číslicí jako nové nasazení a začátek příslušného tónu.

5. Je zpravidla vždy uváděna melodie v podobě jednohlasu, u vícehlasých zpívaných skladeb pak většinou hlas melodicky a harmonicky dominantní.

6. Celý zápis je nutno chápat jen jako orientační doporučení pro vlastní provedení hlavní melodické linky, při vlastní hře není závazné se držet striktně doporučených číslic, zejména při hraní a opakování dalších slok, hraní v mezihrách apod.

7. V textu pro větší přehlednost zásadně používám holý text bez uvozovek, pomlček, čárek apod.

8. Neuvádím akordové značky ani jinak nevyznačuji harmonii, jež v mnoha případech podléhá značné variabilitě a do jisté míry i improvizačním hráčským schopnostem

9. U skladeb, u nichž existuje jediná dostupná originální nahrávka, zpravidla uvádím i originální použitou tóninu pro možnost rychlé volby patřičného ladění při hraní s originálem

10. Skladby obsahující melodii pohybující se v několika tóninách jsou zpravidla hratelné běžným způsobem pouze metodou střídání dvou nebo více harmonik, v tomto případě s označením patřičného ladění u každé části /sloky/

11. U skladeb, u nichž je známo autorství, vždy uvádím autora hudby, textu i jméno interpreta 

Vše ostatní již záleží na individuálním přístupu hráče, jeho osobní volbě, kreativitě, improvizačních schopnostech apod., např. mnohonásobně po sobě se opakující stejné tóny není nutno pokaždé znovu nasazovat, k jednohlasu možno libovolně v souladu s harmonií přidávat další hlasy a hrát v dvojhlasech či akordicky, melodii různě obměňovat atd.
Nikterak nevyhnutelným cílem hraní podle tabulatury je v závislosti na individuálních schopností hráče pokud možno zapamatování si celé skladby a její zahrání bez sledování zápisu v tabulatuře.

              Z výše uvedeného vyplývá, že občas i přes veškerou snahu může dojít k chybnému zápisu na základě nepozornosti, přehlédnutí, překlepu apod. Proto se touto cestou obracím na každého, kdo objeví v zápise nějakou chybu či nesrovnalost, aby se nebál ozvat a napsal mně do pošty, mailem nebo prostřednictvím diskuze na HAAFu svou připomínku. K tomuto účelu slouží diskuzní oddíl věnovaný pouze tabulaturám, kde je možno předložit rovněž nejrůznější přání a požadavky na konkrétní skladby, diskutovat o nich apod.


Závěrem příklad jednoduché tabulatury známé písničky :

1. uvedená poloha /1., 2., 6. atd./? slouží jen k orientaci, v jaké výsledné tónině skladba na příslušně laděnou harmoniku bude znít, na samotnou techniku hry nemá vliv

2. v závorce uvedené ladění ? standartně C ladění + dle polohy tomu odpovídající znějící tónina

3. jednotlivé číslice se znaménky nad slabikami ? označují způsob foukání podle nich 

       V podstatě tedy žádná velká věda, po krátkém omrknutí se hráč, pokud je mu skladba známa, může okamžitě pustit do hraní, aniž by byl nucen přemýšlet a složitě vymýšlet v jaké poloze, od kterého tónu začít, ve které oktávě hrát apod.
To je vlastně hlavní účel a smysl tabulatury ? poskytnout jednoduchý, rychlý a přehledný návod, jakým způsobem danou skladbu zahrát.
       Navíc v dnešní digitální éře je možno si postupně stáhnout zdarma /!/ ze serveru všechny dostupné tabulatury dle vlastního výběru a mít je kdykoliv u sebe v digitální podobě v PC, na CD či v přenosném médiu. Takto jsou k dispozici kdykoliv k otevření nebo k vytištění v papírové podobě, snadno přenosné i bleskurychle poslatelné komukoliv na světě.
Tabulatury mohou též posloužit jako vynikající didaktická pomůcka pro individuální i skupinovou prezentaci a výuku u začínajících hračů, dětí ve škole apod. a rozvíjet tak hudební schopnosti zájemců všech věkových kategorií.
A jsme téměř u konce!
Pokud jste se úspěšně propracovali až na samotný závěr mého pojednání, chtěl bych vám znovu zopakovat ? nebojte se tabulatury, je mnohem jednodušší než klasický notový zápis,
není potřebná žádná znalost hudební nauky, její princip zvládnete během několika minut,
mnohem rychleji než přečtení tohoto článku, pokud se ji naučíte používat a orientovat se v ní, poslouží vám její znalost k rychlejšímu a snadnějšímu zvládnutí samotné hry na harmoniku, umožní vám rozšíření repertoáru skladeb, u kterých jste předtím možná ani netušili, že se dají na harmoniku vůbec zahrát, navíc sekce s tabulaturami je na HAAFu průběžně aktualizována a přibývají do ní průběžně další nové skladby. Tabulatura vám zkrátka bude navždy dobrým a užitečným spojencem i pomocníkem při vaší hře na foukací harmoniku. Jejím ignorováním nebo pohrdáním byste ochuzovali jen sami sebe. Každý prostředek, který vede k usnadnění a
rychlejšímu rozvoji hráčských dovedností, je užitečný. Jen hlupák a omezenec bude tvrdit, že tomu tak není. Od takových raději dál. Všichni se stále učíme, není na světě muzikant, jenž by o sobě mohl říci, že už všechno zvládl a umí.

Chtěl bych na samotný závěr vyslovit velký dík a uznání svému spolupracovníkovi Old sweatovi za jeho pečlivou revizi a korekci mých tabulatur, bez jeho laskavého přispění by žádná moje tabulatura na haafáckých stránkách nespatřila světlo světa. Ostatně on sám je autorem i spoluautorem celé řady tabulatur na stránkách HAAFu..
Věřím, že toto mé pojednání alespoň částečně přispěje k rozšíření zájmu o hru na foukací harmoniku a začínajícím hráčům i těm ostatním usnadní cestu ke zvládnutí hry na tento krásný nástroj.

Na závěr pamatujte na jedno základní pravidlo :

HRANÍ A UČENÍ SE S POMOCÍ TABULATURY NENÍ ŽÁDNÁ HANBA !
NEMUSÍ SE STYDĚT TEN, KDO HRAJE PODLE TABULATURY, ALE TEN, KDO NEHRAJE VŮBEC !

Mnoho zdaru a potěšení při hře s tabulaturami !

Petkon