Tremolo harmonika

Tento článek, jak již název napovídá, bude věnován foukací harmonice typu "tremolo", její konstrukci a teorii vzniku tohoto efektu. Píšu jej i proto, jelikož jsem nikde nenašel nic bližšího a tento typ harmoniky specifikujícího. Většina pramenů uvádí "tremolovky" jen jako jeden z druhů foukacích harmonik a poté se věnuje nejrozšířenějšímu typu, tzv. bluesové harmonice, zvané také jako "blueska" nebo "Richterka", kteréžto jsou v dnešní době brány jako standard.

Musím se také zmínit o jejích různých názvech či pojmenováních, a to pouze těch, které se ke mě dostala. Absolutně nejpoužívanější název je "čína", je to i vpodstatě země prapůvodu foukací harmoniky, hodně rozšířeným názvem je též "tatranka", některé typy se jí opravdu velice podobají, no a ten poslední, na který si vzpomínám je "varhánky", hojně používané na různých místech Moravy, zřejmě připodobněno ke kostelním varhanům.

A jak že tato harmonika vypadá?                                                                                                                      

Délka těchto harmonik je různá, zpravidla začíná na 10cm a končí někdy až na 25cm. Tím je dán vlastně rozsah harmoniky, na těch krátkých to jsou 2 oktávy a na těch nejdelších může být rozsah až 5 oktáv, což v praxi nemá valného významu, jde asi především o velikost nástroje. Ve vysokých polohách tyto nástroje většinou ani pořádně nehrají.

A jak je to s laděními tremolo harmonik? Ve většině případů je vyráběno pouze ladění C-dur, popř. G-dur. Teď ještě musím zmínit tremolovky, na něž se dá hrát z obou stran. Tyto mají na jedné straně povětšinou stupnici C-dur a na druhé straně G-dur. Určité modely však mají ještě ladění A/D-dur, nebo Bb/F-dur. Některé z firem zabývajících se výrobou foukacích harmonik nabízí také speciální modely, tzv. měniče nebo křížové měniče, kolotoče ... Jedná se o to, že v otočném držáku je umístěno zpravidla 6 harmonik v laděních C,D,F,G,A,Bb, a pouhým otočením kolotoče na příslušnou harmoniku změním i tóninu.

Nyní si prohlédněte následující obrázky typických tremolovek. Ve valné většině případů se jedná o harmoniky, na které se tazatelé ptají v pokecu následujícími dotazy: Našel jsem na půdě... našel jsem v šuplíku po babičce... babička mi věnovala... babička kopala na zahrádce a vykopala... (je zajímavé, že většinou tremolovky vlastnily babičky, nikoliv dědové... co jsem z pokecu pochopil:))) 

Klasická "čína":

Tremolo foukací harmonika Hohner:

 Na obrázku (doufám) je vidět, že harmonika je rozdělena horizontálně na vrchní a spodní část. Proč tomu tak je?  Je to právě kvůli vzniku onoho "tremolo efektu". Každý nádech a výdech hráče je veden dvěma "kanály", vrchním a spodním. Nebylo by na tom nic divného, kdyby hlásky ve spodním i horním kanálku byly naladěny stejně, nebo o oktávu rozdílně viz. oktávová harmonika. U tremolo harmoniky je tomu trochu jinak, nezvykle, hlásky jsou od sebe rozladěny o pár Hertzů (Hz), či několik centů (pozn.: 1 cent je setina rozdílu mezi jednotlivými tóny, s jednotkou kmitočtu (Hz) nelze srovnávat). Vezměme v úvahu A 440Hz... dolní hlásek bude naladěn na 437Hz a horní hlásek na 443Hz. Střední kmitočet nám opravdu vyjde zdánlivě na 440Hz, ale na výstupu z harmoniky uslyšíme typické "tremolo", třepání se tónu v rytmu 6Hz, tj. v našem případě 6x za sekundu. V praxi tomu bývá jinak, záleží např, i na intenzitě fouknutí, nebo se taky dá hrát jen na spodní nebo na vrchní dírky.

Na tremolo harmoniky se hraje pouze nádechem a výdechem bez bendingu, je určena pro hraní písniček lidových, folkových, tyrolských... ono by toho šlo i více, ale v praxi se to nedělá. Problém totiž není bendovaný tón, a na foukačku na fotce jsem z fleku zahrál hned několik overtónů (hráno pouze na horní část dírek), ale to sem nepatří.

Těším se na vaše reakce a článek podle nich doupravím, doplním, nebo taky třeba zcela předělám, ale myslím, že pro laika je všechno pochopitelné. Nebojte se napsat. 

San Jose