Začalo to Vinetouem
Můj starší brácha si koupil foukačku asi za stovku, byl to Johnson v Géčku diatonika. Jednou jsem si jí půjčil ale nezahrál sem vůbec nic, i přes to že sem to dobou navštěvoval hodiny trumpety a myslel jsem si že to zmáknu. Nezmáknul jsem a na tu malou ?vaginálii? (redakční úprava, Pouqí použil podstatně slangovější výraz) jsem zanevřel.
Pak se jednoho dne jelo na tábor, asi tak kolem roku 2002, byl tam jeden člověk co měl Lee Oskarky a jednu céčkovou chromatiku, značně zdemolovanou a rozladěnou. Když jsme se vraceli domů po třech týdnech, v autobuse jsme ho poždádal, zda-li by mi tu velkou kovovou věc nepůjčil a on mi ji pujčil. Zkoušel jsem hrát Vinetoua a ono to najednou šlo. Když jsem se pak vrátil domů, nenápadně jsem bratrovi šlohnul diatoniku a zkoušel jsem hrát .. a najednou to šlo.
... a tréma je pryč ...
Postupem času sem si za přídavky na dítě ( já byl to dítě) kupoval china foukačky. Nějaký ty Golden Cup a později Hohner chromatiku. Jiný kamarád z tábora měl tou dobou kapelu (a ještě má), a když jsem slavil narozeniny a oni mi tam hráli, řekl ať si s nimi zahraju . No měl jsem trému a byla to hrůza.. Ale prej to nebylo tak špatný.
Od té doby jsem s nimi hrál a postupně kupoval lepší a dražší foukačky. Což dělám dodnes.
