|
|
|
|
|
|
Haftek č. 3 (Čejetice 8/06) očima Harmoniky
Místo konání: Čejetice Člen posádky si nesmí čistit zuby E-strunou ze své kytary, poté, co zasviní postel nadřízeného obsahem svého sendviče. ( BBC - Red Dwarf) Základní fakta:Všichni odjeli ve stejném počtu jako přijeli, tj. nikdo nezemřel. Zda-li se nikdo nerozmnožil bude známo přibližně koncem dubna 2007. |
"Mám zabalenej kilt?"
"Jo."
"A pásek ?"
"Jo."
"A kapsář?"
"Jo."
"A ponožky?"
"Jo."
"A košili?"
"Jo."
"A co jsi nezabalila?"
"Jo."
"Chá, chá, nachytal jsem Tě."
"Nech těch blbostí a jedeme." pravila paní Harmoniková a hnala se ke dveřím. Harmonika uchopil bendžo a hnal se tamtéž. Bouchly dveře, klapnul zámek a pro Harmonikovce a všechnu jejich bagáž začal třetí Haftek.
Pro všechnu bagáž?
Na kuchyňské lince stála igelitka s veškerým proviantem a těšila se na volný víkend.
Sotva dorazili do Čejetic, Harmonika se rozhodl, že oslní a začal se cpát do kiltu. Fintil.
"Hej skote, co máš pod tou sukní? Harmonika, jdoucí pro pivo, se otočil po hlase a spatřil jakéhosi eurotrempa, již poněkud načteného."
"Co myslíš ?"
"No, jestli tam máš slipy, tak nejsi pravej skot."
Harmonika, rozený pražák, nyní jihočech se zamyslel.
"No, to asi nejsem" a pokračoval pro pivo.
"Pravý skoti choděj na vostro" neustále hlásal eurotremp.
Harmonika, stále na cestě pro to první pivo se zarazil.
"Kdy si naposled viděl pravýho skota ?"
"Loni v Irsku."
"Tak ty už to nehul ani řezaný" poradil eurotrempovi Harmonika a konečně si objednal vysněné první pivo.
Slunce už pomalu zapadalo a tak se všichni Hafáci přesunuli do hospody a začalo se hrát.
"Foukačka sólo!"
A bylo ticho jako po pěšině.
"No tak chlapy, snad jsme tu na srazu foukačkářů..."
"Já mám foukačky v autě..."
"Já je nestačil vyndat z futrálu..."
"Tuhle neumin..."
"Tuhle tóninu nemám..."
"?..."
"?..."
A tak dále a tak dále. Prostě standardní foukačkářský sraz. Naštěstí s přibývajícím alkoholem ubývalo ostychu, takže se začalo hrát jak o život.
"Ahóóój" zařvala ve dveřích Fukna a vrhla se na prvního Hafáka. Pak na druhého Hafáka. Pak na třetího Hafáka. Pak na... zkrátka na všechny Hafáky. A že jich tam už bylo. Když se prolíbala přes hradbu přítomných Hafáku až k Harmonikovi, zapištěla údivem: "Jé, hele Skot! Zdalipak jsi pravým Skotem?" pravila laškovně a zvedla Harmonikovi sukni. Netušila, že Harmonika na doporučení eurotrempa spodní prádlo skutečně odložil.
"Coóó ste hasičííí, cóóó ste dělalííí??." zařvalo uprostřed zcela jiné písně jakési místní pako.
S vypětím sil se podařilo dohrát původní skladbu.
"No a teď něco pořádnýcho" vykřiklo pako a začalo zas tu o hasičích.
"Tak pro někoho, kdo nosí voranžový triko a kostkovaný trenýrky navrch, já nehraju." oznámil poněkud nahlas Harmonika.
"Cóóóže ?" zařvalo uraženě pako "POĎ VEN !!!"
"Harmonika nikam nechodí, ale já jo" pravil doposud tiše sedící Drobek a postavil se.
Pako sice vypadalo, že už ven ani nemusí, ale Drobek už ho táhl. Venku mu bez použití násilí vysvětlil jak se má chovat a poté ho usadil zpět do sálu. Na hasiče a jejich dělání si pako už ani nevzpomnělo.
A pátek se volně prolnul do soboty.
Jak to tak po pátku bývá, zjevila se sobota.
Někteří využili sobotní ráno k návštěvě města Písku. Například Baranček proto, že se mu chtělo. Harmonikovci a Míra proto, aby neumřeli hlady. A Lup proto, aby tam Harmonika vůbec trefil.
Po návratu a následném obědě se začala stavět aparatura. Max pronesl uvítací proslov a zakončil ho oznámením: "Tenhle krajní mikrofon je pro foukačku, takže tady se můžete všichni vystřídat."
Takže první píseň se samozřejmě obešla bez foukačky.
"Tak šmarjápano, jsme tu na srazu foukačkářů, tak pojďte někdo hrát!"
"Já mám foukačky v autě!..."
"Já je nestačil vyndat z futrálu!..."
"Tuhle neumin!..."
"Tuhle tóninu nemám!"
"!...
"!...
A tak dále a tak dále. Prostě standardní foukačkářský sraz. Naštěstí sluníčko svítilo, něco se načetlo, ostych opět opadl a na aparát se hrálo až do večera.
Sobotní večerní jam.
Jelikož všichni byli již řádně předpřipraveni z odpoledního hraní, začalo se hrát jako o život hned ze začátku.
Všichni hráli jako o život. I jakási krutá folkařka hrála jak o život.
"Bože, co je to za písničku?"
"Dívka s vlasem medovým."
"Jak si to poznal?"
"Podle textu."
"Leda to."
"Ale zase jako oživení to nebylo špatné."
No a co není špatné je vlastně docela dobré, takže někteří vytrvalci vydrželi do čtyř do rána.
Neděle jsou prostě hnus. Až na velikonoční neděli, kdy je druhý den volno, jsou neděle hnus. Člověk si nic neužije, musí jet domů a druhý den do práce.
A taky že jo.
KONEC
Poznámka autora: Z faktického hlediska je to docela blábol, ale patří vám to.
Krleš.
Harmonika
