Diskuze
-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze -Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
Autor | Příspěvky |
Bobí nováček 13 příspěvků |
Vloženo 15.05.2009 11:14:48
Dík za pochvalu Jaromíre, i když….. s Pulitzerem moc
nepočítám. To víš, my co foukáme bídně, to musíme
vynahrazovat v jinejch oblastech.
Ještě k tomu Richterovu zvukořadu… zapomínáme chválit
třetí polohu, ale ta je spíš pro ty melancholiky.
|
Jaromír superharp 296 příspěvků |
Vloženo 13.05.2009 14:51:50
Bezva příspěvek Bobí. Už Tvůj článek "Kdo byl ten
chlap vlastně zač?" v "Historii foukačky"
je na Pulitzerovu cenu, je vidět, že jsi se tomu musel
hodně věnovat.
Ten Čech jako poleno Richter, to je dobrá legrace, asi
jako cimrmanovské Objevení severního pólu Čechem Josefem
Němcem. Je fakt, že ty dva národy jsou odjakživa
promíchané a dokud nepřišel rakouský malíř pohlednic
Adolf, nikomu to až na vyjímky moc nevadilo. Jak říkával
už Jára Cimrman: "Moje vlast Böhmen".
|
Bobí nováček 13 příspěvků |
Vloženo 13.05.2009 14:07:34
Syn berlínského hodináře J. Buschman v r. 1921 patentoval
foukací harmoniku - kovovou placku s hlásky, na které se
foukalo kolmo. V podstatě sdružené dechové ladičky.
Genialita Richtera není jen v ladění, ale v celé koncepci
harmoniky…foukat rovnoběžně s plátky, pak mohl být použit
i nádech, dále optimum deseti otvorů a příslušný
diatonický zvukořad. Ladění se původně nazývalo
Haidaerské … později Richterovo – to až dodnes. (Haid –
česky Bor je zřejmě Richterovo rodiště). Samozřejmě že
toto ladění bylo původně určeno pro muziku hraničářského
kraje kde Richter žil (jižní Krušnohorsko).
Harmonika slavila úspěch, vzniklo mnoho manufaktur,
později továrniček na jejich výrobu. A že se výrobě na
Kraslicku a Klinghentálsku dařilo, to byla nejspíš otázka
odbytu v Americe, kde bez předsudků, na rozdíl od
tehdejší Evropy, tento nástroj přijali.
A jsme u toho, proč geniální ladění. Zatímco tehdejší
lidovky toho kraje moc neznáme, docela se orientujeme v
kořenech amerického Bluegrassu, Country- tedy lidového
blues a později i černošského harmonikového blues, jak
jej známe hlavně z počátku 20. století. Pochybuji, že
Richterovi harmoniky se daly ohýbat, to je otázkou
dimenzí hlásků a proporcí a konstrukce (nikdy jsem neměl
originál Richterku v hubě – tak nevím :) ale, že jde
bluegrass nebo např. irské lidové v 2. poloze výborně i
bez ohýbání víme.
A to blúzové hraní, zřejmě startovalo s Marinebandem
(Richter ladění!), který Hohner začal do Ameriky vyvážet
až v druhé půli 18. století.
Važme si Richtera, není mnoho Čechů, jejichž dílo by
přetrvalo staletí, a rozšířilo se po světě.
Zdař Richter :)
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 17.03.2009 10:42:35
:-))) jasně,neřešit a hrát.:-)))
|
emilio uživatel 102 příspěvků |
Vloženo 16.03.2009 12:54:04
:-))) Jardo , geniální člověk ( chtěl usnadnit hraní)
a to se mu povedko kur..... y dobře . Pro mně je to
uzavřená věc a jelikož nejsem zdatný teoretik , tak
to neřeším , jestli je geniální nástroj nebo jeho
vynálezce. :-)))
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 06.03.2009 12:17:00
Omyl Emílku.Geniální může být i nápad,nebo myšlenka a to
je samosebou,tak jak píšeš,lidská vlastnost,kterou se
lišíme od prasátek.Tím pádem i způsob ladění bluesovek
může být nazván geniálním,podle geniálního nápadu
konstruktéra-génia.Podle mne je,respektive byl,pan
Richter skutečný genius...stručně řečeno:-)
|
emilio uživatel 102 příspěvků |
Vloženo 06.03.2009 09:15:32
Geniální může být akorát člověk a ne věc .
Ten kdo mistrně ovládá jakýkoliv nástroj je mistr a
podle kvality nástroje se mu na něj hraje buď lépe nebo
hůře.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 03.07.2008 22:57:40
Chromatika je určena především ke hraní jednohlasé či
vícehlasé melodie, ale lze na ni hrát i jednoduchý
doprovod na úrovni tonika - dominanta, v terciích event.
i subdominanta.
To znamená u chromatiky v C ladění akordy C, G dur
/připadně souzvuky v terciích v F dur/.
|
eh, nikdo
102 příspěvků |
Vloženo 03.07.2008 21:54:37
Pre mna je zaujimave na celej veci to, že Richter bol
Čech žijúci niekde na uzemi čiech alebo nemecka, a
zostavil harmoniku určenu na hranie ludovych pesniciek a
ich jednoducheho doprovodu (na to bola pôvodne určena).
Myslim ,že o nejakom "BLUES" sa mu ani nesnilo
(nezdálo) To by ale znamenalo ,že v čase ked zostavil ono
ladenie ,tak ani nebolo genialne, lebo jeho genialita sa
prejavila ovela neskor akoby náhodne, a to tak ,že NIEKTO
začal s fúkačkou robit experimenty :-) . Tak či tak
musel mat nejaky dobry dovod prečo tóny usporiadal tak
ako ich usporiadal, ale kôli blues to zrejme nebolo.
Mohol mat teda na to len jeden dovod (ak sa nemylim) a to
ten aby bolo možne zahrat tam ten jeden akord ,ktory tam
dole je pri tahani. Nakolko je ten akord doležity v
lidove hudbe neviem posudit ,lebo v akordoch sa zatial
moc neviznam. Zaujima ma to aj v suvislosti s
chromatickou harmonikou ktora nema to richter ladenie.
Chcel by som vediet ake možnosti doprovodu ponuka. Alebo
je to len nastroj určeny na hranie melodie a doprovody
tam nejdu moc hrat?
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 03.07.2008 12:35:02
Genialitu Richterova ladění poznáš, až se naučíš pořádně
hrát crossharp - čili 2.polohu, která Ti umožní všelijak
kroutit a ohýbat bluesové tóny v nejpoužívanější spodní
oktávě pro bluesové hraní. Většinou se v této poloze
hrají totiž tóny tahané, které si hráč může svobodně
přetvořit k obrazu svému. Toho se na standartně naladěnou
harmoniku docílit nedá, pouze částečně. Takže rozdíl mezi
hráči, pokud to oba budou mistrně ovládat, bude dobře
rozpoznatelný na první poslech a po několika zahraných
tónech.
Opraveno 03.07.2008 12:35:28
|
eh, nikdo
102 příspěvků |
Vloženo 26.06.2008 08:07:27
Spolu s diatonickou harmonikou sa spomína geniálne
Richter ladenie. Ale v čom je jeho genialita? Opýtam sa
na to jednoducho. Na pódiu stoja dvaja fúkačkári ,jeden
má diatoniku v geniálnom Richter ladení a druhy má
diatoniku obyčajnú s kompletnou diatonickou stupnicou. V
čom bude výhoda jedného? v čom je jeho prednosť? v čom má
vetsie možnosti, ako druhý? Ďakujem.
|
Autor | Příspěvky |
|