Diskuze
-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze -Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
Autor | Příspěvky |
Bboby nováček 1 příspěvek |
Vloženo 17.06.2018 21:58:04
hoj
Koupil sem harmoniku viz foto cena cca 700 Kč GOLDEN CUP
.. chromatic Harmonika vydává dva Tony v jednom okně ne
vždy, jen některé okna, je to chyba harmoniky nebo špatně
fotkám? Můžete mi poradit co a jak? Nějaký odkaz. Napište
mi prosím na mail nebo SM
|
Pavel uživatel 104 příspěvků |
Vloženo 23.11.2012 14:59:57
Dobře napsáno
|
areka1 nováček 8 příspěvků |
Vloženo 06.11.2012 10:30:57
Díky pánové za vysvětlení!
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 05.11.2012 21:36:48
Přesně tak!!!
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 05.11.2012 19:45:24
Já tu složitost pro laika také chápu.
Máš naprostou pravdu, že znalost jednotlivých stupnic je
nutná, aby si to člověk mohl odvodit.
Rada pro nezkušené : naučit se 4 nejpoužívanější mollové
tóniny s jejich durovými protějšky prostě nazpaměť:
Cdur - a moll
Gdur - e moll
D dur - h moll
F dur - d moll
A kdo má ještě větší potřebu, může si přidat další dvě
B dur - g moll
Es dur - c mol
S těmito 6 mollovými tóninami se dá bohatě vystačit na
běžné hraní.
Opraveno 05.11.2012 19:46:14
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 05.11.2012 08:56:19
Není to tak snadné Petře.. Neznalost laika dostane hned
na D. Nebude vědět, že má počítat D,CIS,H, ale bude
počítat D,C,a pak bude řešit dilema zda H,nebo Bb a pokud
nebude znát angl.B a B-flat a bude hledat odpověď v
anglicky vydaných zdrojích, ztratí se hned z počátku.
Řešení sextou je poněkud použitelnější. Laik se dostane
možná o kousek dál :-). Ale přesto je třeba začít od
základu a znát to základní, tedy tóniny a tóny v nich
obsažené. Pak může odvozovat.
Možná to zní absurdně, ale když se vžiji do laikova
přemýšlení, celkem tu obtížnost chápu.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 05.11.2012 00:18:12
Mollová a durová tónina - jejich vzájemný vztah
---------------------------------------------------------
-------
Velmi jednoduché pravidlo na odvození mollové tóniny
(stupnice) z tóniny durové a naopak :
Mollová tónina se odvodí z durové, když od základního
tónu durové stupnice sestoupíme o dva sousední tóny v
dané stupnici níže, výsledný tón je potom tón mollové
stupnice.
Např. od tónu
C : h, a – tedy a moll
D : cis, h – tedy h moll
E: dis, cis – tedy cis moll
Je možno si také zapamatovat, že mollová tónina je
odvozena od 6. tónu durové stupnice, tedy od sexty.
Např. :
C dur : c-d-e-f-g-a(moll)-h-c tedy a moll
G dur : g-a-h-c-d-e(moll)-fis-g tedy e moll
Stejně postupujeme v případě, jestliže potřebujeme od
jakékoliv mollové tóniny určit její durový protějšek.
Durová tónina začíná na třetím tónu mollové stupnice,
tedy na tercii.
Např.:
d moll : d-e-F(dur)-g-a-h-cis-d tedy F dur
e moll : e-fis-G(dur)-a-h-c-dis-e tedy G dur
Je užitečné a pro hráče hrající ve všech tóninách
naprosto nutné umět si představit jednotlivé tóny např.
na klaviatuře, podle toho je možno si pak z hlavy rychle
odvodit patřičnou tóninu a převod z durové do mollové a
naopak.
Není vůbec potřeba se nazpaměť dřít a pamatovat si, která
mollová tónina patří k jaké durové a naopak.
Pro chromatikáře jsou výše uvedené „pokyny“ naprosto
nezbytné, aby se mohl rychle a s jistotou pohybovat v
celém labyrintu durových a mollových tónin. Není to ani
tak o paměti, ale spíše o logické úvaze a její aplikaci
při hraní.
U diatoniky jde prakticky spíše jen o to, umět si odvodit
příslušnou tóninu a pak jen sáhnout po příslušné
harmonice a vědět, jestli 1.,2. nebo jiná poloha.
Chromatikář, hrající v jedné skladbě často v několika
durových i mollových tóninách najednou, musí tento
myšlenkový proces činit permanentně i při samotném hraní.
Pomůcek na určování tónin je jistě vícero, je možné také
vyjít z kvint-kvartového kruhu. Ale ruku na srdce, kdo si
ho přesně pamatuje a nosí v hlavě nebo má při hraní vždy
před sebou.
Mnohem praktičtější metoda je spolehnout se na vlastní
hlavu a logické myšlení.
Jen bych závěrem připomněl, že je užitečné také vědět, že
existuje melodická a harmonická mollová stupnice, ale
jejich vzájemné rozlišení v praktické hře se řídí spíše
sluchem, než aby se hráč musel nutně řídit teorií. Ale
není na škodu si to též nastudovat.
Opraveno 05.11.2012 00:24:37
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 12.03.2012 09:08:14
Tady ta.
Překvapuje mne , kolik nahrávek s touto harmonikou se na
internetu nachází...
http://www.hohner.de/index.php5?1777
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 12.03.2012 09:03:46
Něco jako Chrometta, nebo jak se ten nesmysl s vodorovně
dělenými kanálky, tvářící se jako chromatika jmenuje a
nedá se na něj vůbec kloudně zahrát...?
|
matěj superharp 359 příspěvků |
Vloženo 11.03.2012 18:42:13
taky jsem si ji vyzkousel. :-c
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 14.02.2012 20:00:31
Pepo, tu Tombo chromatiku, kterou máš na mysli, snad ani
nelze považovat za chromatiku srovnatelnou s těmi
ostatními.
To je tragédie a ne chromatika, sám jsem měl možnost si
ji vyzkoušet. Od té rychle pryč !
|
San Jose superharp 657 příspěvků |
Vloženo 13.02.2012 19:05:23
Tak jsem měl vpodstatě pravdu, ale Petkon to uvedl do
dokonalosti. Je fakt, že na chromatiku taky hraju (jen
něco), a už to mám nějak v "hubě" a v
"mačkacím prstu". Ale kdych dostal do
"huby" chromatiku od Tomba, která má jinak
poskládané tóny, musel bych si hodně zvykat.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 13.02.2012 17:17:55
Dvojí způsob hraní C a Cis na chromatice
-------------------------------------------------------
Je to otázka, na kterou asi není jednoznačná odpověď.
Tóny C a Cis se dají hrát jak na 4. tak i na 5.dírce.
Obdobně je tomu v sousední vyšší oktávě na dírkách 8 a 9.
Tedy co v textu níže platí pro 4.či 5., platí stejně pro
8. a 9 dírku.
Důležitý je vztah k ostatním právě hraným tónům. Když
budou před oním C (Cis) předcházet tóny nižší, či-li
vzestupná melodie nebo interval, bude vhodné použít i C
nebo Cis nižší (tedy na 4. a 8. dírce). Naopak jestliže
budou předcházet tóny vyšší, čili u sestupné melodie nebo
intervalu, použijeme s výhodou C nebo Cis na vyšší dírce.
Je tedy kratší a úspornější pohyb po harmonice.
Potřebuji-li např. zahrát rychle a vázaně (legato)
sestupné tóny G-E-C, budu volit C na 5.dírce. Naopak při
intervalu vzestupném E-G-C použiji C na 4.dírce.
V ostatních případech je to víceméně jedno, na které
dírce tón C(Cis) budu hrát.
Potud logika věci a ideální stav.
Má to však jeden háček. Je nutné si uvědomit, že dva
různé způsoby znamenají současně změnu tónů foukaných na
těchto dírkách.
Např. hraju-li C na 4.dírce, pak tahaně bude znít tón H,
kdežto na 5.dírce tón D. Proto je potřebné mít stále
dokonalou kontrolu, na které dírce ten tón C vlastně
hraju, abych neudělal chybu v následujícím tónu.
Další nevýhodou je, že si hráč musí stále přesně
pamatovat různou vzdálenost při hraní intervalů, neboli
„skoky“ z jedné části harmoniky do druhé, což je dosti
obtížné a nepříliš praktické.
Jak z toho tedy ven ?
Řešení vidím v určitém kompromisu, který spočívá v
preferenci jedné z těchto možností.
Pro začátečníka bych tedy doporučoval zvolit ze začátku
pouze jeden způsob hraní, stejný pro tón C i Cis. Mně se
osvědčilo preferovat 5.dírku, na níž převážně hraju oba
tóny C i Cis.
Proč právě 5.dírku ? Protože je to identické se spodní
oktávou, kde po foukaném C zazní tahaně rovněž tón D a
foukaně tón E. Je to tedy stejný princip jako u spodní
oktávy a toho je třeba využít.
4. dírku foukaně u tónu C používám výjimečně a to pouze u
vzestupné melodie, předchází-li bezprostřeně rovněž
foukaný tón. V ostatních případech volím pro oba tóny
5.dírku a pamatuji si tak fixně polohu tohoto C a Cis.
Rozhodně to mimimalizuje počet „netrefení se“ na
příslušnou dírku, než kdybych volil střídavě oba způsoby
s pokaždé jinou vzdáleností přesunu úst na harmonice.
Potom mohu hrát nejrůznější intervaly s těmito tóny s
fixním používáním stále stejného místa na harmonice.
Pro tón C bych ještě připomněl veledůležitou možnost
hraní do sebe-tahaně na 4.(8.) dírce, což je naprosto
nutné ve vztahu k sousedním rovněž tahaným tónům D a H.
Když to shrnu, pamatuji si vlastně dvě polohy pro tón C :
tahanou 4. a foukanou 5.dírku, a s tím samozřejmě
související sousední tóny.
Hra na chromatiku je sama o sobě už tak komplikovaná, že
je v zájmu přesnosti a pohodlí při hraní si situaci pokud
možno zjednodušit. Takže doporučuji zvolit dominantně
5.dírku pro tón C i Cis, využívat tahaného C na 4.dírce.
Pokud to časem člověk zvládne natolik, že se pustí do
střídání 4.a 5.dírky, je to pak již na individuálním
přístupu a schopnostech každého hráče.
Přestože zjednodušení znamená v tomto případě jisté
omezení, přináší-li hráči větší jistotu, rychlost a
přesnost vlastního hraní, považoval bych to za zcela
regulérní možnost a řešení tohoto problému.
Hodně záleží na tom, co komu vyhovuje a nakolik je
schopen vstřebat všechny možnosti, které chromatická
harmonika nabízí. Zda jich využije jen zčásti nebo
komplexně, si musí vyzkoušet každý sám na sobě podle
toho, který způsob mu bude víc vyhovovat.
Neplatí zde žádná dogmata ani striktní předpisy.
Nejdůležitější je, aby to vyhovovalo samotnému hráči.
Opraveno 13.02.2012 17:20:42
|
San Jose superharp 657 příspěvků |
Vloženo 12.02.2012 22:25:14
Z mého laického pohledu to bude proto, aby jsi nemusel
skákat o 2 dírky, pokud hraješ na třetí a máš pak hrát C,
tak ho zahraješ na čtvrté dírce, aby jsi nemusel až na tu
pátou. Ale opravdu nevím, počkáme na odbornou radu od
Petkona.
|
oldpetan uživatel 57 příspěvků |
Vloženo 12.02.2012 21:56:30
Zdravím Petkone. Dnes jsem se zatím ze zvědavosti podíval
na Tvoji školičku stupnic. Je to skvěle zpracované a
zkusím podle ní cvičit. Jenom nerozumím tomu, proč pro
noty c a cis používáš někdy dírku 4 a jindy 5.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 13.05.2009 19:17:52
Aha, to je zajímavé, s trvale zmáčknutým registrem se
snažím hrát docela často /nejen v Cis, také As dur, která
je téměř celá s registrem/. Už tomu rozumím.
Takový systém má která chromatika ? Jen Es ladění
a jaká značka?
Ale nevím, jak to myslíš s tou 2.polohou včetně bendování
? Mluvíš stále ještě o standartní chromatice nebo o slide
harp, event. Koch chromatice? Tam myslím se kombinují oba
typy hraní.
Jak bych na běžné chromatice hrál 2.polohu např.ve spodní
oktávě, třeba tón "a" jinak než na 3. dovnitř?
Dal by se zahrát stažením na 3. s registrem, ale to je
šílenost. Přiznávám se, že jsem to nějak nepochopil.
Opraveno 13.05.2009 19:25:41
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 13.05.2009 19:01:47
Jo,jo,je to tak.Registrem ponížíš tón,Je to nezvyk, ale
zkus si zaimprovizovat na Cdur-chromatiku se stlačeným
registrem a občas tam, kde ucítíš potřebu snížit o půl
tónu,povol a je to prakticky totéž,akorát,že povoluješ
místo mačkání.Dá ti to melodicky i harmonicky a obzvláště
pro vázání tónů nové možnosti.Ještě větší pohoda je pokud
pojmeš způsob hry jako 2.polohu na diatonice včetně
bendování.Za chvíli si zvykneš a možná i přijdeš na chuť
tomuto způsobu hry.Má to tu výhodu,že to nezanechává
žádné následky.S návratem k normálnímu způsobu nebudeš
mít žádný problém.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 13.05.2009 18:26:41
Bigear:
O té Es dur s obráceným registrem jsem neslyšel, ani
netuším, jak je to vlastně myšleno, jak obráceně ?
Mačkáním se tóny snižují ? To bych si na to asi nezvykl,
mám co dělat i s normální chromatikou.
Nevím, nejsem moc zastáncem zkoušení všeho možného i
nemožného, snad jen pro zajímavost, ale zvládnout všechno
dohromady musí být šílená zabíračka. S chromatikou jsem
prakticky stále ještě na začátku. Ty ji máš ? U Hohnera
je v Es ladění tuším pouze CX-12, kterou ale pořizovat
nemíním, ta se mi nějak nelíbí. Zatím jsem s chromatikou
věrný Hohnerům.
Opraveno 13.05.2009 18:30:27
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 11.05.2009 14:23:39
Nejsem ještě tak daleko, mám zatím všechny chromatiky v C
ladění, abych mohl hrát i občas z not a nemusel
transponovat.
Výhoda různých ladění i u chromatik je jasná ať už z
důvodu technické hratelnosti nebo důvodu jiné barvy
zvuku, příp. rozsahu. Já mám rád, když mám při sobě jen
jeden nástroj, na který hraju byť nedokonale ve všech
tóninách než kdybych s sebou nosil 12 harmonik a na ty
bvch hrál sice precizně, ale všechno jakoby v 1.poloze.
U C ladění je určitě podstatné to, že jsou na hraní
rychlých běhů a legatových spojů nejvhodnější tóniny,
které obsahují C a F tóny v dané stupnici, neboť je lze
hrát více způsoby a tak dosáhnout jejich vzájemného
vázání bez nutnosti střídání dechu /nádech a výdech/.
Tomu u C chromatiky nejlépe vyhovují tóniny C dur, F dur,
B dur, Es dur atd., čili béčkové tóniny. Všechny křížkové
tóniny /částečně i G dur/ se z tohoto důvodu moc
nepoužívají ani v jazzu apod.
/ např.Thielmans většinou používá tóniny C, F, B, Es, As
atd/, protože přece jen se hrají těžkopádněji, něboť v
nich chybí možnost dvojího hraní C a F tónu v rychlých
bězích.
Pro country hudbu se hodí zase více harmoniky posunuté o
tyto křížky, čili např. harmonika A dur apod., protože v
country se nejvíc hraje v D dur, G dur, C dur apod.
Toto všechno ale já zatím neřeším, snažím se hrát s
jednou harmonikou všechno, jednak bych asi v těch
tóninách zlenivěl a jednak kdo by se s těmi harmonikami
tahal? Takhle mi stačí jedna jediná. Úplně by mi stačilo,
kdybych si vystačil s Tootsovým arzenálem /cha, cha/ a
tu D nebo A chromatiku mohu časem eventuelně přihodit
jako bonus.
Opraveno 11.05.2009 14:32:08
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 11.05.2009 13:58:47
To Petkon:A jak to máš s eventuelním střídáním
chromatik.Víme,že i chromatiky jsou v různých
laděních,což podle mne umožňuje pohodlnější hraní.Z
vlastní zkušenosti,jak osobní,tak zprostředkované,vím,že
hraní v některých tóninách na Cdur-chromatiku je velmi
obtížné až krkolomné,což je těžké "schovat" a
při tom stačí tak málo.Sáhnout vedle po D,nebo
Gdur,případně po Esdur,která má navíc z fabriky obráceně
registr,což opět mění od základu způsob hry a dává to
nové možnosti vázání tónů...(...což jsem donedávna
nevěděl...a ty?).
|
Autor | Příspěvky |
|