Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 24.01.2011 17:49:28
Unichromatic Gold
--------------------------
Před časem jsem se díky laskavosti a ochotě Harpplayera
stal majitelem této 12-dírkové chromatické harmoniky,
která je u firmy Tombo jakousi vlajkovou lodí mezi
chromatikami.
Pro případné zájemce o tento nástroj uvádím malou recenzi
a vlastní dojmy z této harmoniky.
Nástroj je vybaven vcelku reprezentativní, festovní
černou krabičkou, na můj vkus až zbytečně velkou. Podle
pečlivého provedení pouzdra i polstrováním uvnitř je
zřejmé, že se jedná o luxusní výrobek vysoké kvality,
přestože já osobně bych preferoval u obalu spíše pevnější
plast než tvrzený papír.
Design samotného nástoje zaujme na první pohled, neboť
celá harmonika na rozdíl od jiných chromatik nádherně
žlutě září díky svému pozlacenému povrchu, tudíž je mezi
ostatními nástroji nepřehlédnutelná. Napadá mě v tomto
směru snad jen srovnání se zlatými kovovými příčnými
flétnami, které mezi prvními začal používat flétnista
Pierre Rampal. Pro úplnost dodávám, že podobnou zlatou
harmoniku – Chromoniku, vyrábí rovněž firma Hohner.
Unichromatic Gold není k mému překvapení opatřena žádným
sériovým číslem, což je určitě škoda, zvláště u nástroje
této cenové kategorie.
Jaká je samotná harmonika po stránce zvukových a herních
vlastností ?
Připomínám, že tato standartní 12-dírková 3-oktávová
chromatická harmonika se vyrábí podobně jako ostatní
špičkové chromatiky pouze v ladění C dur.
Na rozdíl od své „stříbrné“ sestřičky (Unichromatic) je
kvalitativní rozdíl opravdu zjevný při prvním vložení do
úst a zahrání několika tónů. Tato harmonika má stejně
jako Unichromatic hranaté otvory, což ocení zejména hráči
zvyklí na diatonickou harmoniku.
Z nástroje se ozývají krásně čisté a jasné tóny. Barevně
je zvuk o něco málo ostřejší a průraznější ve srovnání s
malinko jemnějším, kulatějším a medovějším Thielemansovým
Hard Bopperem (HB), abych použil srovnání s nástrojem,
který dobře znám. U levnější (stříbrné) Unichromatic mi
při silnějším foukání přeznívají některé sousední hlásky
u spodní oktávy, což považuji za poměrně závažný problém.
U této „zlaté“ chromatiky je to po této stránce zcela v
pořádku. Všechny oktávy jsou zvukově vyrovnané a tóny se
ozývají lehce a spolehlivě jak u nízkých tak i vysokých
tónů. Podobně jako u všech kvalitnějších chromatik zvuk
harmoniky nejvíce vynikne zejména při plném, dostatečně
silném foukání.
Možnost ohýbání tónů je v rozsahu běžném u chromatik -
tzn. maximálně jednoho půltónu, bendingu je možno využít
u foukaných i tahaných tónů především jako výrazového
prostředku či ozdoby.
Výška ladění je standartní, pouhým sluchovým posouzením
prakticky totožná jako u Hohnera, tedy mezi 441- 442 Hz.
Lišta, do níž se fouká, je o něco málo vyvýšenější než u
HB, což může být pro hráče se zkušeností zejména s
Hohnerkami poněkud nezvyklé. Mně to po několika minutách
hraní přestalo vadit, i když v tomto případě bych přece
jen preferoval nižší posazení, které umožňuje v ústech o
něco snadnější posun. Je to však spíše věc zvyku než
nějaký zásadní problém. Registr běhá lehce a
bezproblémově (s o něco kratší distancí než u HB), bez
zasekávání či drhnutí a to i po delším hraní.
Prachovky jsou velmi tichoučké, při hře nijak neruší,
nedrnčí ani nechřestí, dokonce ani u nejspodnějších tónů,
u nichž to bývá u leckterých chromatik problémová
záležitost.
Harmoniku není tedy nutno nijak „zahrávat, ohřívat,
zvykat na vlhkost apod., po vytažení z krabičky-pouzdra
je hned připravena ke spolehlivému použití.
Cena nástroje není nikterak malá, mě harmonika přišla na
cca 4.500 Kč, ale s ohledem na značnou exkluzivitu je to
přiměřené výjimečnému designu a zvukovým kvalitám
samotného nástroje. Pro zkušeného chromatikáře
představuje zpravidla jednorázovou investici. Ve srovnání
s kufrem plným diatonik v nejrůznějších durových a
mollových ladění je to pořád menší finanční částka.
Z mého pohledu se jedná o opravdu kvalitní chromatickou
harmoniku, jejíž cena je zcela v souladu s výslednou
kvalitou. Je to nádherný, luxusní nástroj, na němž je
vidět precizní práce po všech stránkách a který bude
dělat každému hráči radost a dobře sloužit, jenž se navíc
bude mezi ostatními nástroji vyjímat jako opravdový zlatý
klenot.
Musím dodat, že osobně dávám stále přednost Thielemansově
Hard Bopperu, který je pro mě zvukově a herními
vlastnostmi zcela srovnatelný, ne-li lepší, a navíc
podstatně levnější.
Nicméně Unichromatic Gold je však monentálně asi jediná
kvalitní chromatika od firmy Tombo, které snese ta
nejpřísnější kritéria na spolehlivý a kvalitní nástroj.
Pokud jste fanoušky a příznivci této firmy, není v
podstatě jiné volby, protože lacinější stříbrná
Unichromatic je kvalitativně o kategorii níže. Škoda, že
firma Tombo nevyrábí i větší chromatiky – 14 nebo
16-dírkové, ale tato kategorie foukacích harmonik není
zjevně její dominantní sférou.
Celkově se dá říci, že tato standartní dvanáctka je
důstojným zástupcem v této cenové kategorii chromatických
harmonik.
Kdybych měl použít srovnávací bodování pro Hohner Hard
Bopper a Unichromatic Gold v této cenové kategorii,
dostal by HB 100 %, Unichromatic Gold 90 %.
Na závěr nezbytný odkaz, kde si můžete harmoniku
prohlédnout :
http://www.tombo-m.co.jp/eng/
Závěrem shrnutí kladů a záporů :
Plusy : precizně odevedená práce na jednotlivých
sučástech
výjimečný design
spolehlivý ozev všech tónů a jejich zvučnost
bezproblémové prachovky
Mínusy : absence sériového čísla
vyšší cena
příliš objemné pouzdro
Opraveno 24.01.2011 17:54:08
|