Diskuze
-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze -Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
Autor | Příspěvky |
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 23.02.2011 20:57:33
To vše svědčí o tom, že píseň nebo skladba, pokud má
kvalitní hudební nápad, může fungovat s libovolným,
přiměřeně kvalitním textem.
Výjimkou jsou samozřejmě písně skládané ve formě
zhudebněné poezie, u nichž je hudba naroubovaná na hotový
básnický text. Málokdo to umí tak geniálně a nekostrbatě
jako např. V. Mišík.
To, že hudební složka je vždy dominantní, dokazuje to, že
spousta písní funguje skvěle v čistě instrumentální
podobě, aniž k tomu potřebuje slova, zatímco naopak to
příliš nefunguje.
Alespoň nevím, že by se někde hojně četly nebo přednášely
písničkové texty jako poezie.
Někdy je nejlepší vůbec po významu některých anglických
textů ani nepátrat. Kolikrát ani sami tvůrci přiznávali,
že nevědí, „o čem“ jejich písně vlastně jsou (např.
některé písně skupiny Beatles).
Srozumitelnost zpívaného slova je však
neoddiskutovatelná. Jestliže je perfektně rozumět i tak
handicapovanému zpěvákovi, jakým je Honza Vyčítal, je
téměř povinností totéž pro všechny ostatní. A jeho zpěv,
aby bylo jasno, miluju, se vším tím jeho rozkošným
ráčkováním a šišláním.
Opraveno 23.02.2011 20:58:19
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 21.02.2011 15:20:23
Nojo, ale to je něco trochu jiného. Vladimír Poštulka
"jen" tomu drsnému příběhu dal básnický kabát,
přičemž "story" zachoval, podobně jako např.
Robert Křesťan v Dylanovkách. Jenže Honza Vyčítal na
původní melodii (kromě toho, že si ji poněkud
přizpůsobil) vytvořil zcela jiný příběh - a tady nějak
nevím, co s tím. Mnohokrát jsem na tohle téma diskutoval
s muzikanty i autory textů o jakési
"správnosti" přístupu. Já zastávám názor, že
jazykový přepis skladby by měl ctít originál. Pokud chce
textař vyjádřit vlastní myšlenku, nechť k tomu použije
novou, dosud nepublikovanou melodii. Někdo jiný zas
tvrdí, že pokud autorovi textu hudební složka při
neznalosti nebo nesrozumitelnosti původního textu navodí
nějaký jiný pocit na jehož základě napíše text vlastní,
odlišný od původního, není to na závadu. K tomu mám ale
značné výhrady, jelikož se pak objeví populární píseň o
ztepilém řidiči náklaďáku (Petra Černocká - Náklaďák),
případně song opěvující "rodné" Ohio (Jindra
Šťáhlavský - Ohio), přičemž originál (Banks of the
Ohio)je pekně krvavej masakr zhrzené lásky. Podobně je
tomu např. u písničky Jižní eskadrona opěvující padlého
generála, přičemž originál (Hobo´s Lullaby) je ve
skutečnosti ukolébavkou homelesáka. Nakonec i z takové
primitivní countryové říkánky Hot Corn, cold Corn dokázal
Honza Bican udělat písničku, jejíž refrén "Pálím,
chladím, přines další demižón..." si už po druhé
sloce zpívá celé festivalové publikum, přičemž je
zachována podstata, atmosféra i zvukomalebnost textu. Tak
Ti nějak nevím... (ku..a, to jsem se zas rozkecal)
|
Old sweat superharp 592 příspěvků |
Vloženo 21.02.2011 14:51:07
A zase Ivane, opačný příklad, jak Honza Vyčítal otextoval
a Greenhorni zaranžovali tak krásnou, lyrickou a
zamilovanou píseň "Before I Meet You". Udělali
z toho příběh tvrdého a drsného amerického západu,
"Zatracenej život" (To bylo v Dakotě). Ostatně
v těch dobách bylo všechno co přišlo z Ameriky drsné a
život ohrožující. Jak jsem byl překvapen, když jem před
nedávnem objevil originál.
Opraveno 21.02.2011 14:52:57
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 21.02.2011 09:05:56
Abych pořád jen nekritizoval, nutno říci, že máme nebo
jsme měli (bohužel někteří jsou již na Pravdě Boží)
některé vynikající textaře. Některé jsem už zmínil,
zapmněl jsem, ale na excelentního textaře Vladimíra
Poštulku a např. jeho Nedělní ráno, kdy famózně lyricky
přebásnil dost drsnou píseň Sunday Mornin´ Comin´ Down
Krise Kristoffersona. Když se k tomu přidá Bobkova
"nepěvecká", ale značně sugestivní
interpretace, je dojem z písně dokonalý.
Opraveno 21.02.2011 14:05:51
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 21.02.2011 08:12:25
Ještě jsem si vzpomněl na jednu z "perel" české
přepsané country: Slavný gospel Hallelujah, I´m ready to
go "okrášlil" vlastním textem To je liják, tak
tedy... Max Presser. To je fakt průser.
Bohužel je u "lidových" amatérských textařů
časté nezvládnutí jazyka projevující se ve špatném
skloňování, v nesprávném používání zájmen apod. To potom
tahá za uši přestože text má hlavu i patu. Problém je
často se špatně rozvrženým frázováním - opět jeden
příklad za všechny - na Country rádiu se často objevuje
přepis titulu High Cotton od skupiny Alabama - text
docela odpovídá originálu a docela pěkně běží, ale v
dominantní frázi se místo originální... high cotton...
(čti frázovaně háj kááton) se ozve ... mám náá tó..., což
mi může urvat uši. Angličtina je v tomhle daleko
tolerantnější. Naproti tomu nemám nic proti slangovým
výrazům nebo hovorovým tvarům slov, jelikož to v mnoha
případech umocní atmosféru skladby. Posuďte sami - stejná
skutečnost se dá popsat různě - ... jednou zemřu opuštěn
a sám ... a proti tomu ... jednou chcípnu jak toulavej
pes... To jsou ty drobné nuance, co dokážou ten zmíněný
guláš dobře nebo naopak blbě okořenit.
Opraveno 21.02.2011 08:13:31
|
Old sweat superharp 592 příspěvků |
Vloženo 20.02.2011 23:13:09
Ivane, tak to jsi mě tou svojí textařskou aktivitou
příjemně překvapil. Na tohle téma se s Tebou rád pobavím
na haafteku.
Ale k věci. Jsem taky rád, když je zpěvákovi rozumět.
Text má podle mě nějakou vpovídající hodnotu a s melodií
se vzájemně doplňuje. Autor tím chce posluchačům něco
sdělit. Pokud posluchač nerozumí, má podle mě z takové
produkce poloviční požitek. Alespoň u mě to stoprocentně
platí. Tedy pokud jsou to písně zpívané česky. Pamatuji
si doby, kdy Michal Tučný, nebo Pavel Bobek zpívali pouze
anglicky a před každou písní vysvětlovali publiku, o čem
to vlastně je. Proč to asi dělali? Já mluvené angličtině
hodně málo rozumím a zpívané, kde jsou slova rozdělené
nebo prodlužované podle melodie už teprve ne. Neumím to
odposlouchat. To musím mít před sebou anglický text na
papíře. Pak to tam slyším všechno.
Opraveno 20.02.2011 23:42:28
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 20.02.2011 20:13:29
Možná budu za rebela, ale tvrdím, že text je snad s
výjimkou disca, house, techno a podobných stylů, které
(jejich vyznavači nechť prominou) neposlouchám, stejně
důležitý, jako hudební stránka skladby, někdy ještě
důležitější - viz folk, old time, ale i blues a rock.
Skladby totiž ve vyrovnané hudební i textové složce mají
určitou vypovídající hodnotu a atmosféru. Kdyby tomu tak
nebylo, stačilo by nám poslouchat a hrát pouze
instrumentálky, kde bychom obdivovali hudební
ekvilibristiku sólistů a pro jistou
"živočišnost" by nám stačily pouhé scatové
slabiky. To, ale, jak praxe dokazuje, nestačí. Vzhledem k
tomu, že se příliš neorientuji v anglických textech, což
v mé azbukou poznamenané generaci je bohužel velmi časté,
mám trochu problém zjistit, o čem pojednává originál a
často, když se dostanu k dobrému překladu (dcera naštěstí
angličtinu válí na úrovni FCE a dále se vzdělává), jsem
původním textem dost překvapen a píseň tím dostane další
rozměr. Proto mi dost vadí, když českou verzi skladby
rádobyautor "ozdobí" českou "vlastní
tvorbou" bez znalosti podstaty věci. Takhle na frak
dostalo už mnoho zahraničních kvalitních titulů především
v popu, ale i v mé milované country a to zejména v dobách
bolševické cenzury. Za všechny názorným příkladem je
gospel Amazing Grace poprzněný českým "Už z hor zní
zvon", případně country balada Leavin´on the Jet
Plane, na které se "vyznamenal" jinak velmi
kvalitní autor Dušan Vančura infantilním textem
"Spinkej". Protože čestina je do jisté míry mým
koníčkem, mám rád, zejména u přepisů zahraničních
originálů české texty smysluplné, alespoň rámcově se
držící původního tématu, jazykově vytříbené, dobře
frázovatelné a když si autor dovolí i nějakou tu
jazykovou hříčku, jsem naprosto uspokojen a klidně snesu
i relativně jednoduchou melodii a tříakordovou harmonii.
Především, ale musí být zřejmé, že se textař (ale také
interpret) s originálem ztotožnil, a že ten text není
pouhým překladem, ale že je v tom taky kus sebe sama.
Přepisy bych pasoval na samostatnou textařskou
disciplínu. V tomto směru (a nejen v něm) si obrovsky
vážím mj. Roberta Křesťana, Michala Bukoviče, Ivo
Fischera, ale také třeba Honzy Bicana (který je na tom
mimochodem s angličtinou podobně jako já). Sám se občas
taky o nějaký ten textík pokusím. Především Honza mě
značnou měrou ovlivnil způsobem své textové tvorby. Dřív,
než napíšu nový text pro kapelu, nechám si ho významově
přeložit pokud možno od několika zkušených angličtinářů a
buď český text vyplyne sám od sebe, nebo to musím nechat
odležet (taky kolik let, cha, cha...). Když už to
sesumíruju dohromady, je třeba to znovu nechat odležet a
pak si to několikanásobně zkusit zazpívat, aby to šlo
dobře z pusy, aby hlásky proti originálu příliš
nepřečnívaly nebo zas neplandaly za originálem. Teprve
pak to předhodím kapele ke sžíravé kritice.... Prostě je
to jako s gulášem, každej si myslí, že ho dokáže uvařit,
každej na něj má jinej recept, ale málokterej se nechá
jíst tak, aby si na něm člověk skutečně pošmáknul. Dobrej
guláš taky neuvaříš za půl hodiny, ale je třeba ho nechat
táhnout a pár dní odleželej chutná nejlíp.
|
eh, nikdo
12 příspěvků |
Vloženo 20.02.2011 10:51:21
Pochopitelně záleží z velké části na druhu muziky. U
folku mi přijde, že z převažuje textová stránka písně.
Kupříkladu pisničkář Nohavica - muzika na velice kvalitní
úrovni - a texty inteligentní mnohdy s důvtipem.
Dohromady to dá dech beroucí věc. Co se týče interpretace
písniček, i text je důležitý, nebť prožitek v písničce je
taky znát. Ale z velké části záleži na melodické lince a
harmonické kompozici. Tudíž bych to viděl tak: čím
kvalitněji je udělaná písnička jako taková o to méně
záleží textové stránce.
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 20.02.2011 01:06:14
Au!!!To muselo být peklo.Doufám,že jsem tím hráčem nebyl
já.Kdysi jsem v zájmu obživy po dva večery hrál ve vinném
sklípku moravské a české lidovky na akordeón.V drtivé
většině také v C.Jen ten doprovod byl poněkud
pestřejší:-). Tam jsem si zažil své peklo sám se
sebou.Dnes bych do toho nešel ani před partou totálně
hluchých a pod obraz zpitých posluchačů.Musel bych si
totiž tú židlú dát sám.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 19.02.2011 17:34:19
Bigear :
Při této příležitosti musím pro pobavení zmínit jednu
osobní příhodu.
Jednou jsem byl účasten jakési oslavy, kde hudební
produkci zajišťoval jistý akordeonista, který úspěšně
objížděl nejrůznější akce, oslavy, večírky, apod.
Celou dobu hrál všechny písničky v C dur, což o to. To
bych ještě zkousnul. Nejhorší však bylo, že i celou dobu
basoval pouze C dur akord ! Přísahám, že nekecám. Dokážeš
si to představit ? Zřejmě vůbec netušil, na co tam ty
ostatní knoflíky pro levou ruku jsou.
Nejúžasnější na celé věci ale bylo něco jiného. A to,
že to vadilo evidentně jenom mně, ostatní byli naprosto
spokojení, dokonce zpívali. Prostě všeobecné nadšení.
A přitom celý večer na jednom jediném akordu !!!
Lidi buď vydrží nepředstavitelně mnoho, nebo jsou úplně
hluší, a dokonce jsou ochotni takovou produkci slušně
zaplatit.
Bylo mi toho "umělce" opravdu líto, ale nechtěl
jsem mu negativně zasahovat do jeho jistě úspěšných
následujících vystoupení, tak mi nezbylo nic jiného, než
svůj „zážitek“ utlumit zvýšenou dávkou alkoholu.
Nedalo se totiž ze společenských důvodů vzít nohy na
ramena.
Musím říct, že od té doby jsem nic tak příšerného
neslyšel.
Opraveno 19.02.2011 17:35:43
|
brumko harp 201 příspěvků |
Vloženo 19.02.2011 13:54:26
Blues a jazz osobne nehram ale strasne rad ich pocuvam.
Ale napriek tomu bluesove licky mi velmi pomohli pri
samotnej vyuke techniky hry na harmoniku. Pokial je v
akejkolvek piesni melodia alebo lick ktory mam chut sa
naucit kvoli zdokonaleniu techniky, tak zrozumitelnost
textu a vlastne ani samotny text piesne zatial neriesim.
Dobry fuk.
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 19.02.2011 11:19:45
Po přečtení posledních článků jsem si vybavil úvodní
odstavec z webu kapely Vejfuk(Blues primitiv) ta pro
zasmátí otiskuji: "Jak už název napovídá, je náš
soubor složen ze samých primitivů, byť bluesových. Pro
skupinu typický zoufalý stav mysli, je kompenzován
vytrvalým opakování 3 akordů v nekonečném počtu
kombinací."
Zvláště poslední 3 slova citátu vystihují dokonale
hudební sílu bluesové hudby.
Je tu řečeno mnohé a je zřejmé,že co muzikant,to
názor.Stejně jako je různorodá a neopakovatelně jedinečná
duše hudebníkova,stejně jedinečná a pestrostí forem je
nekonečně živá i sama hudba a samozřejmě i texty
písní.
Mnohé už bylo složeno i napsáno a občas se to opakuje
,naštěstí však přichází stále noví skladatelé,textaři a
interpreti s novými nápady a s novým pojetím a přístupem
k hudbě...i textům.
Nakonec si každý posluchač oblíbí tu svou.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 18.02.2011 17:37:53
Ha ha, to je dobré, takový názor na folkovou hudbu jsem
ještě neslyšel.
Bez melodického nápadu nemá u mě žádná textově
sebekvalitnější folková písnička šanci na úspěch. Takto
to zase vnímám já.
Pro mě je například folková hudba mnohem atraktivnější
než třeba blues, ačkoliv si ho též čas od času rád
poslechnu.
Blues mi připadá z harmonického hlediska poněkud
nezajímavé, protože se většinou člověk při poslechu
nedočká žádných harmonických překvapení.
U blues už dopředu člověk ví (samozřejmě až na výjimky),
jaký bude následovat akord, takže se tím pádem ani
nedočká žádného překvapení či zajímavého harmonického
spojení. Proto je pro mé uši blues jako žánr nepříliš
zajímavý, hlavně z pohledu posluchačského.
Téměř všechny bluesové skladby jsou díky tomu rigidnímu
harmonickému schématu dosti podobné a značně
předvídatelné, jakkoliv uznávám, že se v nich často děje
z hlediska isntrumentačního hodně zajímavého.
Instrumentalista se sice v blues může samozřejmě
dosytosti vyřádit, ale posluchač jako já se zpravidla
brzy začne nudit, protože to harmonické schéma je pořád
stejné - ať už u durového či mollového blues. Těch
harmonických odboček jinam je většinou jako šafránu.
Do značné míry ona harmonická předvídatelnost blues je
pro mě trochu problém.
Ale aby si to příznivci blues nevysvětlovali špatně,
blues mám v zásadě rád a nevadí mi, neboť v hudbě jsem
tolerantní a poslechnu si rád cokoliv dobrého.
Opraveno 18.02.2011 23:39:04
|
elflord superharp 484 příspěvků |
Vloženo 18.02.2011 17:00:47
povedal by som ze prave vo folku je najdolezitejsi text.
alebo sa pletiem. ja som vzdy folk vnimal ako myslienku
zafarbenu nejakym malo napaditym harmonickym podkladom :D
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 17.02.2011 16:33:28
U mě byla, je a bude textová složka v jakékoliv muzice
vždy až na druhém místě.
Posuzuji hudbu, ať už je to folk, jazz, metal či opera
zásadně podle toho, zda se mi líbí samotná hudba jako
taková. Nikdy jsem nebyl posluchačem písniček, které by
se mi líbily výhradně po stránce textové a hudební
nikoliv. To si radši přečtu nějakou poezii, u které mě
nebude rušit nezáživná a nezajímavá hudební složka.
Tím nechci říci, že by mi nevadila nesrozumitelnost
textu, ale spousta písničkových textů vnímám jen jakousi
vatu k určitému melodicko-harmonickému nápadu. Nesčetné
množství písníček má doslova stupidní text, ale když mě
zaujme hudební nápad, tak se mi bude líbit i písnička se
stupidním textem. Samozřejmě ideální je spojení kvalitní
muziky i kvalitního textu.
Angličtinu ovládám jen minimálně a zcela pasivně, ale
líbí se mi anglicky zpívané písničky, aniž rozumím, co se
v nich zpívá a vůbec mi to neubírá na posluchačském
zážitku.
U těch bluesových písniček, co si budeme povídat, se
většinou text motá kolem několika témat – nešťastná
láska, nedostatek peněz, marnost a deprese nad věcmi
kolem.
Stejně se člověk u takových písní nedovídá z textu nic
převratného, co by předtím neslyšel.
Za elementární srozumitelnost zpívaného textu se však
rozhodně hlásím, neboť každá píseň je určitá nejen
hudební výpověď, takže posluchač znalý dané řeči má nárok
na srozumitelnost zpívaného, jinak to postrádá smyslu.
Interpret chce písní přeci něco posluchačům sdělit, v
opačném případě by si mohl vystačit s prostým la-la-la
nebo hrát pouze instrumentální hudbu.
U Matějovy produkce mi nevadí, že absolutně netuším o čem
zpívá, prostě proto, že angličtinu neovládám, přestože
vnímám jeho "zahuhlanost" zpívaného slova. Ale
podle názvu písně si její obsah zpravidla dokážu
představit a to mi většinou stačí.
U Matěje je ta nesrozumitelnost možná záměrná, nevím, ale
pokud zapracuje na této věci, určitě to nemůže být na
škodu a kvalitativně to bude znamenat posun kupředu.
Autenticita podle mého nespočívá v tom, že není rozumět
zpívanému, naopak.
Ta horší srozumitelnost starších nahrávek mnohdy souvisí
s horší kvalitou samotné nahrávky než se záměrnou a
chtěnou nesrozumitelností.
Zpěvák, jemuž není rozumět, což u anglického textu
nedokážu posoudit, je prostě špatný zpěvák a měl by se
nad tím přinejmenším zamyslet.
U českých písniček by mi to vadilo hodně, u anglických to
z výše uvedených důvodů toleruji.
Opraveno 17.02.2011 16:33:54
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 12.02.2011 07:40:07
No jo,to je fakt trochu "jiná opera" .Přesto si
myslím,že pokud mám pochopit,musím napřed rozumět.Pokud
není zpěvákovi rozumět ani slovo,zvláště pak pokud sám
nezná obsah svých slov,pokud to vůbec jsou slova nějakého
skutečného jazyka,těžko lze chápat obsah textu a může při
tom prýštět energie všema směry a bluesové srdce se octne
v kalhotách...a "v votom to je".
|
San Jose superharp 657 příspěvků |
Vloženo 11.02.2011 18:40:58
Srozumitelnost textu: Když jsem četl název tohoto vlákna,
hned mě něco napadlo, ale zcela odlišného od Bigeara.
Například texty písniček: Olympic - Želva a Duo Červánek
- Pampelišky.
Proč to píšu? Rozumím tomu, ale nechápu...
A myslím, že jsem tímto ani nevybočil z názvu vlákna
"Srozumitelnost textu".
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 03.02.2011 14:38:25
Už jsem myslel,že v tom mám jasno,ale jeví se mi tu nový
pohled na věc zpěvu v cizím jazyce.Hlavní rozdíl a asi i
důvod mého rozdílného názoru je v tom,zda chceme
kopírovat zvukovou předlohu bez ohledu na znalost textu a
jeho obsahu,či zda chceme písni porozumět a předávat ji
dál nejen jako autentickou kopii zvuku,ale jako ucelenou
hudební formu bez ohledu na shody ve výslovnosti a
kopírování zvuků.Dělat bluesové revivaly mi připadá dost
zvláštní i když to vyžaduje velkou míru umění.Prostě mi
chybí jen odpověď na otázku PROČ.Pokud odpovědí je
pobavit posluchače,tak fajn.Pokud je za tím hlubší
idea,jsem přesvědčen,že bez srozumitelnosti textu to nemá
smysl.Pak je to jen šmýra a nestojí to za nic a škodí to
jinak dobře zahrané skladbě.
Chtěl bych jen zdůraznit,že tato úvaha je obecná a pouze
evokovaná poslechem Matějovy ukázky.
Navíc mám pocit,že to přesahuje rámec vlákna a tak se
napříště uchýlím do jiného diskusního vlákna,bude li
ještě o čem diskutovat.
Přesunuto z komentářů k hitparádě k písni L.Beňa a
M.Ptaszka
|
Autor | Příspěvky |
|