Nikdo není online
Do týdne nás opustí: larryunderwo
Nově příchozí:   Hory    SepiaX    Fáfa  

Diskuze

  Rubrika:   Vybrané téma:
Jak zahrát / kde sehnat? srozumitelnost textu

-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze
-Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
 
AutorPříspěvky

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 23.02.2011 20:57:33  
To vše svědčí o tom, že píseň nebo skladba, pokud má kvalitní hudební nápad, může fungovat s libovolným, přiměřeně kvalitním textem.
Výjimkou jsou samozřejmě písně skládané ve formě zhudebněné poezie, u nichž je hudba naroubovaná na hotový básnický text. Málokdo to umí tak geniálně a nekostrbatě jako např. V. Mišík.
To, že hudební složka je vždy dominantní, dokazuje to, že spousta písní funguje skvěle v čistě instrumentální podobě, aniž k tomu potřebuje slova, zatímco naopak to příliš nefunguje.
Alespoň nevím, že by se někde hojně četly nebo přednášely písničkové texty jako poezie.
Někdy je nejlepší vůbec po významu některých anglických textů ani nepátrat. Kolikrát ani sami tvůrci přiznávali, že nevědí, „o čem“ jejich písně vlastně jsou (např. některé písně skupiny Beatles).
Srozumitelnost zpívaného slova je však neoddiskutovatelná. Jestliže je perfektně rozumět i tak handicapovanému zpěvákovi, jakým je Honza Vyčítal, je téměř povinností totéž pro všechny ostatní. A jeho zpěv, aby bylo jasno, miluju, se vším tím jeho rozkošným ráčkováním a šišláním.
Opraveno 23.02.2011 20:58:19

Harpplayer
superharp
266 příspěvků
Vloženo 21.02.2011 15:20:23  
Nojo, ale to je něco trochu jiného. Vladimír Poštulka "jen" tomu drsnému příběhu dal básnický kabát, přičemž "story" zachoval, podobně jako např. Robert Křesťan v Dylanovkách. Jenže Honza Vyčítal na původní melodii (kromě toho, že si ji poněkud přizpůsobil) vytvořil zcela jiný příběh - a tady nějak nevím, co s tím. Mnohokrát jsem na tohle téma diskutoval s muzikanty i autory textů o jakési "správnosti" přístupu. Já zastávám názor, že jazykový přepis skladby by měl ctít originál. Pokud chce textař vyjádřit vlastní myšlenku, nechť k tomu použije novou, dosud nepublikovanou melodii. Někdo jiný zas tvrdí, že pokud autorovi textu hudební složka při neznalosti nebo nesrozumitelnosti původního textu navodí nějaký jiný pocit na jehož základě napíše text vlastní, odlišný od původního, není to na závadu. K tomu mám ale značné výhrady, jelikož se pak objeví populární píseň o ztepilém řidiči náklaďáku (Petra Černocká - Náklaďák), případně song opěvující "rodné" Ohio (Jindra Šťáhlavský - Ohio), přičemž originál (Banks of the Ohio)je pekně krvavej masakr zhrzené lásky. Podobně je tomu např. u písničky Jižní eskadrona opěvující padlého generála, přičemž originál (Hobo´s Lullaby) je ve skutečnosti ukolébavkou homelesáka. Nakonec i z takové primitivní countryové říkánky Hot Corn, cold Corn dokázal Honza Bican udělat písničku, jejíž refrén "Pálím, chladím, přines další demižón..." si už po druhé sloce zpívá celé festivalové publikum, přičemž je zachována podstata, atmosféra i zvukomalebnost textu. Tak Ti nějak nevím... (ku..a, to jsem se zas rozkecal)

Old sweat
superharp
592 příspěvků
Vloženo 21.02.2011 14:51:07  
A zase Ivane, opačný příklad, jak Honza Vyčítal otextoval a Greenhorni zaranžovali tak krásnou, lyrickou a zamilovanou píseň "Before I Meet You". Udělali z toho příběh tvrdého a drsného amerického západu, "Zatracenej život" (To bylo v Dakotě). Ostatně v těch dobách bylo všechno co přišlo z Ameriky drsné a život ohrožující. Jak jsem byl překvapen, když jem před nedávnem objevil originál.
Opraveno 21.02.2011 14:52:57

Harpplayer
superharp
266 příspěvků
Vloženo 21.02.2011 09:05:56  
Abych pořád jen nekritizoval, nutno říci, že máme nebo jsme měli (bohužel někteří jsou již na Pravdě Boží) některé vynikající textaře. Některé jsem už zmínil, zapmněl jsem, ale na excelentního textaře Vladimíra Poštulku a např. jeho Nedělní ráno, kdy famózně lyricky přebásnil dost drsnou píseň Sunday Mornin´ Comin´ Down Krise Kristoffersona. Když se k tomu přidá Bobkova "nepěvecká", ale značně sugestivní interpretace, je dojem z písně dokonalý.
Opraveno 21.02.2011 14:05:51

Harpplayer
superharp
266 příspěvků
Vloženo 21.02.2011 08:12:25  
Ještě jsem si vzpomněl na jednu z "perel" české přepsané country: Slavný gospel Hallelujah, I´m ready to go "okrášlil" vlastním textem To je liják, tak tedy... Max Presser. To je fakt průser.
Bohužel je u "lidových" amatérských textařů časté nezvládnutí jazyka projevující se ve špatném skloňování, v nesprávném používání zájmen apod. To potom tahá za uši přestože text má hlavu i patu. Problém je často se špatně rozvrženým frázováním - opět jeden příklad za všechny - na Country rádiu se často objevuje přepis titulu High Cotton od skupiny Alabama - text docela odpovídá originálu a docela pěkně běží, ale v dominantní frázi se místo originální... high cotton... (čti frázovaně háj kááton) se ozve ... mám náá tó..., což mi může urvat uši. Angličtina je v tomhle daleko tolerantnější. Naproti tomu nemám nic proti slangovým výrazům nebo hovorovým tvarům slov, jelikož to v mnoha případech umocní atmosféru skladby. Posuďte sami - stejná skutečnost se dá popsat různě - ... jednou zemřu opuštěn a sám ... a proti tomu ... jednou chcípnu jak toulavej pes... To jsou ty drobné nuance, co dokážou ten zmíněný guláš dobře nebo naopak blbě okořenit.
Opraveno 21.02.2011 08:13:31

Old sweat
superharp
592 příspěvků
Vloženo 20.02.2011 23:13:09  
Ivane, tak to jsi mě tou svojí textařskou aktivitou příjemně překvapil. Na tohle téma se s Tebou rád pobavím na haafteku.
Ale k věci. Jsem taky rád, když je zpěvákovi rozumět. Text má podle mě nějakou vpovídající hodnotu a s melodií se vzájemně doplňuje. Autor tím chce posluchačům něco sdělit. Pokud posluchač nerozumí, má podle mě z takové produkce poloviční požitek. Alespoň u mě to stoprocentně platí. Tedy pokud jsou to písně zpívané česky. Pamatuji si doby, kdy Michal Tučný, nebo Pavel Bobek zpívali pouze anglicky a před každou písní vysvětlovali publiku, o čem to vlastně je. Proč to asi dělali? Já mluvené angličtině hodně málo rozumím a zpívané, kde jsou slova rozdělené nebo prodlužované podle melodie už teprve ne. Neumím to odposlouchat. To musím mít před sebou anglický text na papíře. Pak to tam slyším všechno.
Opraveno 20.02.2011 23:42:28

Harpplayer
superharp
266 příspěvků
Vloženo 20.02.2011 20:13:29  
Možná budu za rebela, ale tvrdím, že text je snad s výjimkou disca, house, techno a podobných stylů, které (jejich vyznavači nechť prominou) neposlouchám, stejně důležitý, jako hudební stránka skladby, někdy ještě důležitější - viz folk, old time, ale i blues a rock. Skladby totiž ve vyrovnané hudební i textové složce mají určitou vypovídající hodnotu a atmosféru. Kdyby tomu tak nebylo, stačilo by nám poslouchat a hrát pouze instrumentálky, kde bychom obdivovali hudební ekvilibristiku sólistů a pro jistou "živočišnost" by nám stačily pouhé scatové slabiky. To, ale, jak praxe dokazuje, nestačí. Vzhledem k tomu, že se příliš neorientuji v anglických textech, což v mé azbukou poznamenané generaci je bohužel velmi časté, mám trochu problém zjistit, o čem pojednává originál a často, když se dostanu k dobrému překladu (dcera naštěstí angličtinu válí na úrovni FCE a dále se vzdělává), jsem původním textem dost překvapen a píseň tím dostane další rozměr. Proto mi dost vadí, když českou verzi skladby rádobyautor "ozdobí" českou "vlastní tvorbou" bez znalosti podstaty věci. Takhle na frak dostalo už mnoho zahraničních kvalitních titulů především v popu, ale i v mé milované country a to zejména v dobách bolševické cenzury. Za všechny názorným příkladem je gospel Amazing Grace poprzněný českým "Už z hor zní zvon", případně country balada Leavin´on the Jet Plane, na které se "vyznamenal" jinak velmi kvalitní autor Dušan Vančura infantilním textem "Spinkej". Protože čestina je do jisté míry mým koníčkem, mám rád, zejména u přepisů zahraničních originálů české texty smysluplné, alespoň rámcově se držící původního tématu, jazykově vytříbené, dobře frázovatelné a když si autor dovolí i nějakou tu jazykovou hříčku, jsem naprosto uspokojen a klidně snesu i relativně jednoduchou melodii a tříakordovou harmonii. Především, ale musí být zřejmé, že se textař (ale také interpret) s originálem ztotožnil, a že ten text není pouhým překladem, ale že je v tom taky kus sebe sama. Přepisy bych pasoval na samostatnou textařskou disciplínu. V tomto směru (a nejen v něm) si obrovsky vážím mj. Roberta Křesťana, Michala Bukoviče, Ivo Fischera, ale také třeba Honzy Bicana (který je na tom mimochodem s angličtinou podobně jako já). Sám se občas taky o nějaký ten textík pokusím. Především Honza mě značnou měrou ovlivnil způsobem své textové tvorby. Dřív, než napíšu nový text pro kapelu, nechám si ho významově přeložit pokud možno od několika zkušených angličtinářů a buď český text vyplyne sám od sebe, nebo to musím nechat odležet (taky kolik let, cha, cha...). Když už to sesumíruju dohromady, je třeba to znovu nechat odležet a pak si to několikanásobně zkusit zazpívat, aby to šlo dobře z pusy, aby hlásky proti originálu příliš nepřečnívaly nebo zas neplandaly za originálem. Teprve pak to předhodím kapele ke sžíravé kritice.... Prostě je to jako s gulášem, každej si myslí, že ho dokáže uvařit, každej na něj má jinej recept, ale málokterej se nechá jíst tak, aby si na něm člověk skutečně pošmáknul. Dobrej guláš taky neuvaříš za půl hodiny, ale je třeba ho nechat táhnout a pár dní odleželej chutná nejlíp.

eh, nikdo

12 příspěvků
Vloženo 20.02.2011 10:51:21  
Pochopitelně záleží z velké části na druhu muziky. U folku mi přijde, že z převažuje textová stránka písně. Kupříkladu pisničkář Nohavica - muzika na velice kvalitní úrovni - a texty inteligentní mnohdy s důvtipem. Dohromady to dá dech beroucí věc. Co se týče interpretace písniček, i text je důležitý, nebť prožitek v písničce je taky znát. Ale z velké části záleži na melodické lince a harmonické kompozici. Tudíž bych to viděl tak: čím kvalitněji je udělaná písnička jako taková o to méně záleží textové stránce.

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 20.02.2011 01:06:14  
Au!!!To muselo být peklo.Doufám,že jsem tím hráčem nebyl já.Kdysi jsem v zájmu obživy po dva večery hrál ve vinném sklípku moravské a české lidovky na akordeón.V drtivé většině také v C.Jen ten doprovod byl poněkud pestřejší:-). Tam jsem si zažil své peklo sám se sebou.Dnes bych do toho nešel ani před partou totálně hluchých a pod obraz zpitých posluchačů.Musel bych si totiž tú židlú dát sám.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 19.02.2011 17:34:19  
Bigear :
Při této příležitosti musím pro pobavení zmínit jednu osobní příhodu.
Jednou jsem byl účasten jakési oslavy, kde hudební produkci zajišťoval jistý akordeonista, který úspěšně objížděl nejrůznější akce, oslavy, večírky, apod.
Celou dobu hrál všechny písničky v C dur, což o to. To bych ještě zkousnul. Nejhorší však bylo, že i celou dobu basoval pouze C dur akord ! Přísahám, že nekecám. Dokážeš si to představit ? Zřejmě vůbec netušil, na co tam ty ostatní knoflíky pro levou ruku jsou.
Nejúžasnější na celé věci ale bylo něco jiného. A to,
že to vadilo evidentně jenom mně, ostatní byli naprosto spokojení, dokonce zpívali. Prostě všeobecné nadšení.
A přitom celý večer na jednom jediném akordu !!!
Lidi buď vydrží nepředstavitelně mnoho, nebo jsou úplně hluší, a dokonce jsou ochotni takovou produkci slušně zaplatit.
Bylo mi toho "umělce" opravdu líto, ale nechtěl jsem mu negativně zasahovat do jeho jistě úspěšných následujících vystoupení, tak mi nezbylo nic jiného, než svůj „zážitek“ utlumit zvýšenou dávkou alkoholu.
Nedalo se totiž ze společenských důvodů vzít nohy na ramena.
Musím říct, že od té doby jsem nic tak příšerného neslyšel.
Opraveno 19.02.2011 17:35:43

brumko
harp
201 příspěvků
Vloženo 19.02.2011 13:54:26  
Blues a jazz osobne nehram ale strasne rad ich pocuvam. Ale napriek tomu bluesove licky mi velmi pomohli pri samotnej vyuke techniky hry na harmoniku. Pokial je v akejkolvek piesni melodia alebo lick ktory mam chut sa naucit kvoli zdokonaleniu techniky, tak zrozumitelnost textu a vlastne ani samotny text piesne zatial neriesim. Dobry fuk.

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 19.02.2011 11:19:45  
Po přečtení posledních článků jsem si vybavil úvodní odstavec z webu kapely Vejfuk(Blues primitiv) ta pro zasmátí otiskuji: "Jak už název napovídá, je náš soubor složen ze samých primitivů, byť bluesových. Pro skupinu typický zoufalý stav mysli, je kompenzován vytrvalým opakování 3 akordů v nekonečném počtu kombinací."
Zvláště poslední 3 slova citátu vystihují dokonale hudební sílu bluesové hudby.
Je tu řečeno mnohé a je zřejmé,že co muzikant,to názor.Stejně jako je různorodá a neopakovatelně jedinečná duše hudebníkova,stejně jedinečná a pestrostí forem je nekonečně živá i sama hudba a samozřejmě i texty písní.
Mnohé už bylo složeno i napsáno a občas se to opakuje ,naštěstí však přichází stále noví skladatelé,textaři a interpreti s novými nápady a s novým pojetím a přístupem k hudbě...i textům.
Nakonec si každý posluchač oblíbí tu svou.

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 18.02.2011 17:37:53  
Ha ha, to je dobré, takový názor na folkovou hudbu jsem ještě neslyšel.
Bez melodického nápadu nemá u mě žádná textově sebekvalitnější folková písnička šanci na úspěch. Takto to zase vnímám já.
Pro mě je například folková hudba mnohem atraktivnější než třeba blues, ačkoliv si ho též čas od času rád poslechnu.
Blues mi připadá z harmonického hlediska poněkud nezajímavé, protože se většinou člověk při poslechu nedočká žádných harmonických překvapení.
U blues už dopředu člověk ví (samozřejmě až na výjimky), jaký bude následovat akord, takže se tím pádem ani nedočká žádného překvapení či zajímavého harmonického spojení. Proto je pro mé uši blues jako žánr nepříliš zajímavý, hlavně z pohledu posluchačského.
Téměř všechny bluesové skladby jsou díky tomu rigidnímu harmonickému schématu dosti podobné a značně předvídatelné, jakkoliv uznávám, že se v nich často děje z hlediska isntrumentačního hodně zajímavého.
Instrumentalista se sice v blues může samozřejmě dosytosti vyřádit, ale posluchač jako já se zpravidla brzy začne nudit, protože to harmonické schéma je pořád stejné - ať už u durového či mollového blues. Těch harmonických odboček jinam je většinou jako šafránu.
Do značné míry ona harmonická předvídatelnost blues je pro mě trochu problém.
Ale aby si to příznivci blues nevysvětlovali špatně, blues mám v zásadě rád a nevadí mi, neboť v hudbě jsem tolerantní a poslechnu si rád cokoliv dobrého.
Opraveno 18.02.2011 23:39:04

elflord
superharp
484 příspěvků
Vloženo 18.02.2011 17:00:47  
povedal by som ze prave vo folku je najdolezitejsi text. alebo sa pletiem. ja som vzdy folk vnimal ako myslienku zafarbenu nejakym malo napaditym harmonickym podkladom :D

Petkon
superharp
1270 příspěvků
Vloženo 17.02.2011 16:33:28  
U mě byla, je a bude textová složka v jakékoliv muzice vždy až na druhém místě.
Posuzuji hudbu, ať už je to folk, jazz, metal či opera zásadně podle toho, zda se mi líbí samotná hudba jako taková. Nikdy jsem nebyl posluchačem písniček, které by se mi líbily výhradně po stránce textové a hudební nikoliv. To si radši přečtu nějakou poezii, u které mě nebude rušit nezáživná a nezajímavá hudební složka.
Tím nechci říci, že by mi nevadila nesrozumitelnost textu, ale spousta písničkových textů vnímám jen jakousi vatu k určitému melodicko-harmonickému nápadu. Nesčetné množství písníček má doslova stupidní text, ale když mě zaujme hudební nápad, tak se mi bude líbit i písnička se stupidním textem. Samozřejmě ideální je spojení kvalitní muziky i kvalitního textu.
Angličtinu ovládám jen minimálně a zcela pasivně, ale líbí se mi anglicky zpívané písničky, aniž rozumím, co se v nich zpívá a vůbec mi to neubírá na posluchačském zážitku.
U těch bluesových písniček, co si budeme povídat, se většinou text motá kolem několika témat – nešťastná láska, nedostatek peněz, marnost a deprese nad věcmi kolem.
Stejně se člověk u takových písní nedovídá z textu nic převratného, co by předtím neslyšel.
Za elementární srozumitelnost zpívaného textu se však rozhodně hlásím, neboť každá píseň je určitá nejen hudební výpověď, takže posluchač znalý dané řeči má nárok na srozumitelnost zpívaného, jinak to postrádá smyslu. Interpret chce písní přeci něco posluchačům sdělit, v opačném případě by si mohl vystačit s prostým la-la-la nebo hrát pouze instrumentální hudbu.

U Matějovy produkce mi nevadí, že absolutně netuším o čem zpívá, prostě proto, že angličtinu neovládám, přestože vnímám jeho "zahuhlanost" zpívaného slova. Ale podle názvu písně si její obsah zpravidla dokážu představit a to mi většinou stačí.
U Matěje je ta nesrozumitelnost možná záměrná, nevím, ale pokud zapracuje na této věci, určitě to nemůže být na škodu a kvalitativně to bude znamenat posun kupředu. Autenticita podle mého nespočívá v tom, že není rozumět zpívanému, naopak.
Ta horší srozumitelnost starších nahrávek mnohdy souvisí s horší kvalitou samotné nahrávky než se záměrnou a chtěnou nesrozumitelností.
Zpěvák, jemuž není rozumět, což u anglického textu nedokážu posoudit, je prostě špatný zpěvák a měl by se nad tím přinejmenším zamyslet.
U českých písniček by mi to vadilo hodně, u anglických to z výše uvedených důvodů toleruji.

Opraveno 17.02.2011 16:33:54

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 12.02.2011 07:40:07  
No jo,to je fakt trochu "jiná opera" .Přesto si myslím,že pokud mám pochopit,musím napřed rozumět.Pokud není zpěvákovi rozumět ani slovo,zvláště pak pokud sám nezná obsah svých slov,pokud to vůbec jsou slova nějakého skutečného jazyka,těžko lze chápat obsah textu a může při tom prýštět energie všema směry a bluesové srdce se octne v kalhotách...a "v votom to je".

San Jose
superharp
657 příspěvků
Vloženo 11.02.2011 18:40:58  
Srozumitelnost textu: Když jsem četl název tohoto vlákna, hned mě něco napadlo, ale zcela odlišného od Bigeara.

Například texty písniček: Olympic - Želva a Duo Červánek - Pampelišky.

Proč to píšu? Rozumím tomu, ale nechápu...

A myslím, že jsem tímto ani nevybočil z názvu vlákna "Srozumitelnost textu".

Bigear
superharp
1201 příspěvků
Vloženo 03.02.2011 14:38:25  
Už jsem myslel,že v tom mám jasno,ale jeví se mi tu nový pohled na věc zpěvu v cizím jazyce.Hlavní rozdíl a asi i důvod mého rozdílného názoru je v tom,zda chceme kopírovat zvukovou předlohu bez ohledu na znalost textu a jeho obsahu,či zda chceme písni porozumět a předávat ji dál nejen jako autentickou kopii zvuku,ale jako ucelenou hudební formu bez ohledu na shody ve výslovnosti a kopírování zvuků.Dělat bluesové revivaly mi připadá dost zvláštní i když to vyžaduje velkou míru umění.Prostě mi chybí jen odpověď na otázku PROČ.Pokud odpovědí je pobavit posluchače,tak fajn.Pokud je za tím hlubší idea,jsem přesvědčen,že bez srozumitelnosti textu to nemá smysl.Pak je to jen šmýra a nestojí to za nic a škodí to jinak dobře zahrané skladbě.
Chtěl bych jen zdůraznit,že tato úvaha je obecná a pouze evokovaná poslechem Matějovy ukázky.
Navíc mám pocit,že to přesahuje rámec vlákna a tak se napříště uchýlím do jiného diskusního vlákna,bude li ještě o čem diskutovat.
Přesunuto z komentářů k hitparádě k písni L.Beňa a M.Ptaszka
AutorPříspěvky

Úvodní stránka | Nahoru | Zpět | Vpřed | Přidat k oblíbeným
Web je postaven na enginu phpRS
(c) 2007 Maxihaf a spol