Diskuze
-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze -Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
Autor | Příspěvky |
lulish uživatel 71 příspěvků |
Vloženo 06.12.2010 07:41:23
:=D
Tady je ten Howlin Wolf z Newportu... Je to až na
konci...
www.youtube.com/watch?v=E2Iw5aEI3JE&f
eature=related
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 13.11.2010 15:16:59
Pánové, konečně téma, které by mohlo zajímat všechny.
Svého času jsem se chlubil svou sbírkou nikoliv motýlů,
ale fléten, kterých mám něco kolem padesáti. To také
funguje velmi slušně.
Postupně jsem svou sbírku obohatil diatonickými
foukačkami, nějakou tou chromatikou...
I když, jak už to tak bývá, svou životní lásku jsem
zaujal mimojiné svým zpěvem a hrou na kytaru.
Tehdy jsem ještě o foukačkách nic nevěděl a flétnu
tenkrát neměl s sebou.
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 13.11.2010 11:19:35
Na to,abych věděl,že harmonika je 100% holkolapka nemusím
jezdit do Trossingenu :-))) Matěji ! Ale pozor,určitá
část žen je na vysoké tóny doslova alergická (zažil
jsem,proto to tvrdím).
|
matěj superharp 359 příspěvků |
Vloženo 13.11.2010 08:25:33
Ano jazyk je úžasný pomocník při hře na jakoukoliv
harmoniku /kromě tahací :-) / . Typická práce jazykem
byla patrná u Piedmontského hraní Blues. Absolutním
mistrem této techniky byl Neal Pattman, kterému chyběla
ruka, kterou stratil v dětství při střetu s vlakem.
Jazykem tedy nahrazoval i chybějící ruku. A to tak
dokonale, že pokud jste jej slyšeli jen z narávky,
netušli jste že tento velký umělec je těžký invalida...
Mimochodem rád bych se zastavil u té v diskuzi vzpomínané
práce rukou. Na Joe Filiska jakožto uznávaného experta na
umění hráčů piedmontu a delty byl na workshopu v
Trossingenu před rokem položen dotaz proč Sonny Terry tak
často nekmital jen dlaní ale doslova i prsty jakoby
hrabal do spodního plechu foukačky. Filisko to vysvětlil
tím, že podle dochovaných svědectví Sonny Terry touto
technikou ťukáním prstů do foukačky nezpůsoboval vibráto,
ale ukazoval na koncertech v sálech místním divačkám že
se umí dokonale hrabat v ženském klíně :-))). To není
vtip!!! Prý to působilo staršně sexy a Sonny Terry byl
znám jako velký sukničkář. Howlin Wolf zase na unikátním
záběru z Festivalu v New Portu ze šedesátých let zcela
bezprostředně olizuje foukačku takovým způsobem že o jeho
kvalitě coby milence, nemohly ženské vůbec pochybovat....
;-)
Opraveno 13.11.2010 08:33:53
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 12.11.2010 18:19:37
100% souhlas.Vibráto i ostatní jemnosti použitím jazyka
považuji za základ dotváření tónu,o nasazení,nebo
přerušení ani nemluvě.Možná si vzpomeneš na naši dávnou
diskuzi a chvalozpěvy na tento dokonalý orgán-jazyk-jeho
šikovnost,citlivost a učenlivost...Něco tak
přizpůsobivého v těle nemáme.Je škoda to vyřadit
soustavným blokingem.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 12.11.2010 13:15:59
Přesně tak. Používat střídmě a nepovyšovat jeden způsob
nad druhým.
Bohužel naprostá většina chromatikářů, a to jsem měl na
mysli (včetně Plevy, Adlera, Chmela atd.), povýšila právě
ono dlaňové vibrato nebo spíše dlaňové vibrace nad
všechno ostatní a v tom je ten problém.
Jinak máš pravdu, Jardo, že v případě ručního nebo
dlaňového "rozpohybování" tónu se nejedná o
vibrato v pravém slova smyslu, protože u něj nedochází ke
změně intonace neboli výšky tónu.
Proto bych používal vhodněji termínu dlaňové vibrace, to
mi připadá přesnější.
Většina ortodoxních chromatikářů používá zřejmě výhradně
TB, u něhož je velmi "slyšet" ten chybějící
pohyb jazyka, modulace tónu, bending, nasazení tónů a
všechno ostatní, co s tím souvisí.
Nemohou si dovolit tak jednoduchou a přitom efektní věc,
jako je vibrato použitím jazyka (např. jou jou), které je
velmi dobře slyšet u Thielemansových nahrávek. Je velmi
flexibilní, dá se hrát různě rychle, s různou amplitudou
a přitom velmi spolehlivě i u tahaných tónů, kde např.
brániční vibrato je poměrně obtížné, zejména při tom
neustálém střídání foukaných a tahaných tónů.
Opraveno 12.11.2010 15:45:55
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 12.11.2010 09:29:47
Ta konstrukce Leslie bedny se postupem doby měnila -
původně to byl jakýsi akustický propeler (vrtule),
později ji nahradily právě ty rotující trychtýře. Právě
proto mě napadla ta souvislost s vibrující rukou před
harmonikou. Skutečně dlaňové "vibrato" Je
skutečně pouze jakousi "změnou ekvalizeru", jak
vtipně poznamenal Bigear, takže zní odlišně od hrdelního
(throat) vibrata, které podle Petkonem uvedené teorie
vlastně je skutečným vibratem, zatímco kmitáním bránice
se dosáhne rozdílného proudu vzduchu, čímž se mění úroveň
hlasitosti tónu, takže je to vlastně tremolo. Je tedy na
hráči, aby všechny efekty využíval střídmě, přičemž
nevidím důvod k zatracování jednoho a povyšování jiného.
|
brumko harp 201 příspěvků |
Vloženo 12.11.2010 09:11:35
chvenie ruky pred harmonikou by sa asi malo asi po
spravnosti nazyvat Leslie efekt ako pisal Harpplayer.
Tento efekt niekedy pouzival moj otec ked hraval v
kapele. Boli to take dva lieviky spojene oproti sebe a
rotaciou sa docielil zvuk podobny vibratu. Dobry fuk.
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 11.11.2010 22:53:34
Naprosto s Tebou souhlasím Petře.Zejména s poslední
větou.Jen si dovolím trochu polemiky nad úvodním
tvrzením,že vibráto spočívá ve změně výšky
tónu.Nepochybuji nad touto definicí, ale pokud se bavíme
o dlaňovém vibrátu u foukačky neodpustím si podotknout,že
při něm nedochází ke změně nebo kolísání výšky tónu,nýbrž
jen ke změně poměru výšek a hloubek obsažených v tónu
stejné,nebo chceme-li stabilní intonace.Tedy jen jakási
"změna ekvalizeru".Vzniká často mylný dojem,že
kolísá intonace.Toho lze dosáhnout pouze hrdelním
vibrátem,nebo bendingem,případně dalšími technikami,které
mají vliv na změnu výšky tónu.Takže mi z toho vyplývá
závěr,že chvění ruky před foukačkou vy se nemělo nazývat
vibrátem.Vzhledem k tomu ,že to není ani tremolo,zdá se
že chybí správný termín.Mně osobně stačí třeba slovo
chvění a ostatní ať si to nazvou jak chtějí.Jen podotýkám
,že je to stejně zavádějící,zvláště pro začátečníky,jako
samotný český název pro harmoniku-totiž
"foukací".Většina zkušenějších hráčů dávno
ví,že do harmoniky se nefouká,nýbrž dýchá,že.
No a závěrem jednu trpkou zkušenost z nedávné doby,kdy mi
po usilovném prázdninovém samouckém tréninku jeden
frekventant hrdě přehrál své úspěchy s bendingem a já jej
musel zklamat,neboť jeho pokusy o změnu výšky tónu byly
pouhou změnou barvy ve smyslu ekvalizace, ale tón se
nehnul ani o čtvrtinu.Vidím zde přímou zavádějící
pararelu s tzv.dlaňovým vib...ehm...efektem...?
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 11.11.2010 11:37:23
Pozor, je potřeba rozlišovat dva zdánlivě stejné, ale
odlišně vznikající efekty - vibrato a tremolo.
Vibrato spočívá v kolísání výšky tónu, kdežto tremolo je
kolísání hlasitosti tónu.
U klávesových nástrojů se používá zejména tremolo,
nikoliv vibrato (viz zmíněné el. a píšťalové varhany).
To ale není podstatné. Důležité je to, že ani klávesisti
nehrají jen a pouze s tremolem, ale střídají to. Tremolo
využívají pouze jako jeden z mnoha použitelných
rejstříků.
S vibratem obecně je to hodně složité, záleží velmi na
druhu nástroje, hudebním stylu, a mnoha dalších věcech.
Na housle např. zní jenom rovné tóny velmi nepřirozeně,
určitě nějaké rozumné vibrato je potřeba, u zpěváků je
tomu podobně. Tam často u operních pěvců vadí přílišné
vibrato, které zpravidla zastírá skutečnou výšku
zpívaného tónu.
Přitom je vcelku jedno, jakým způsobem se onoho rozvlnění
tónu docílí. Harpem zmíněné "bradové" vibrato u
některých zpěvaček mě nikterak neuráží, používají jej
např. zcela standartně saxofonisté.
Nejpodstatnější je fakt, že vibrato použité trvale na
všech tónech je ošklivost, která je nepatřičná.
Opraveno 11.11.2010 11:37:42
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 11.11.2010 09:51:55
Naprosto souhlasím, že v té době vibrovalo všechno všetně
repráků právě pro ty Hammondky. Jistý Američan jménem
Leslie, vymyslel v té době speciální reprobednu s
reproduktorem umístěným ve dně s membránou směrovanou
vzhůru. Nad to namontoval speciální rotační akustickou
clonu (jakousi vrtuli) poháněnou elektromotorem s
proměnnou rychlostí. Navíc průzvučné boky této bedny
doplnil ovládanými žaluziemi. Proč to celý píšu - je to
takový velký automatický dlaňový vibrato. Tehdy se po tom
lidi mohli utlouct a Leslie efekt byl řešen i jako
elektronické zařízení, jenže klasika je klasika. Svýho
času kromě Mariana Vargy jsem to viděl např. u
karlovarské skupiny Metronom.
Podobné "dlaňové" vibrato způsobují ovládané
uzavírací klapky na vibrafonu. Je zajímavý, že tam to
nikoho nijak neirituje....
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 11.11.2010 09:13:14
V souvislosti s přečtenými příspěvky mne napadlo,že
problém používání dlaňového vibráta u Plevy a ostatních
by se dal přirovnat k používání vibráto-efektu na
klávesách(hammond,el.varhany) v dobách p.Plevy se tím
hudba jen hemžila.Od známého "Rozvíjej se
poupátko" z pohádky Pyšná princezna,přez skoro 90%
kreslených "Krtečků" nesmrtelné písně Petra
Nováka atd.
Tehdy vibrovalo a chvělo se všechno co mohlo od Elvise až
k Zichovi s malou zastávkou v Itálii u Demise
Rousose...Jak psal Petkon,patřilo to k době a byl to
styl.
Obecně sdílím názor o nutnosti použít vibráto velmi
střídmě a se vkusem.Takových hráčů je "šlakovitě
málo,leč jsou"
|
San Jose superharp 657 příspěvků |
Vloženo 11.11.2010 00:02:31
Kurňa, to mám rád. Dva vepři...nebo ve při???
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 07.11.2010 12:50:24
Leraku, nelam si s tím hlavu. Musel bys pročíst všechny
mé předchozí příspěvky na toto téma.
Pak bys pochopil, že jsem nikoho urazit nechtěl.
Možná některé formulace znějí poněkud příkřeji, uznávám,
ale je to myšleno v dobrém, se snahou uvést věci na
pravou míru a otevřít některým oči.
Kdo něco umí, urazit se nenechá, uráží se většinou jen
nepoučitelný blbec.
Jsem moc rád, že jsi se zase po delší době opět zapojil
do debaty.
Opraveno 07.11.2010 12:55:14
|
Lerak vydra harp 162 příspěvků |
Vloženo 07.11.2010 11:58:55
No ,nemusíš nic zase dlouhosáhle vysvětlovat ,já to cítil
jinak.Znovu si svoji,, technickou" zkus přečíst,je
místama pro některé hráče až skoro urážející.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 07.11.2010 10:09:07
Elflord – díky, jsem rád, že nejsem se svým názorem sám.
Od Tebe bych ani jinou než kladnou odpověď v tomto
případě nečekal.
Lerak – jestli jsem Ti nepřinesl nic pozitivního, je to
škoda, mrzí mě to, ale za to nemohu.
Nakonec ono to ani nebylo takto míněno. Ostatně Tvůj
názor není v žádném rozporu s tím mým. Proč hned hovořit
o zakládání nějaké harmonikové nacionalistické strany ?
To jsem nějak nepochopil.
Já stejně jako Ty chovám obrovský respekt ke každému, kdo
na něco hraje, bez ohledu na to, jestli je to harmonika
nebo jiný nástroj, to mi věř. A toho, kdo se snaží se
něco naučit, přestože mu to třeba příliš nejde, si vážím
ještě víc.
To, že je harmonika srdeční záležitost, ještě neznamená,
že i začátečník nebo hráč hrající třeba jen u táboráku se
nemůže zajímat o to, co a jakým způsobem se na harmoniku
ve světě hraje.
Nemůže být pro hráče nikdy na škodu rozšiřovat si vlastní
obzory, sbírat poznatky a zkušenosti od jiných, většinou
o hodně lepších. To, že se mi nelíbí, jak hrají mnozí
chromatikáři, ještě neznamená, že si jich nevážím a
neobdivuji z mnoha jiných hledisek.
Svůj názor si k tomu ale říci chci, a je na každém, zda s
tím souhlasí či nikoliv. Od toho tady diskuze jsou.
Umět si nechat dobře poradit je také umění a velmi
užitečná vlastnost, která mnohdy vyžaduje pokoru sklonit
se před svými vlastními chybami a nedostatky, protože
zdaleka ne každý je schopen si je z pouhé ješitnosti
přiznat. Druhým důležitým krokem je pak práce na jejich
odstranění.
Do jaké úrovně chce člověk zvládnout a umět hrát na svůj
nástroj, záleží na každém jednotlivci a je to zcela
svobodné rozhodnutí, co pro to hodlá učinit.
Někomu stačí málo, jiný má potřeby větší. Je to zcela
přirozené.
Na hudbě je přece nejkrásnější to, že se z ní může těšit
úplně každý, ať už pasivně či aktivně, amatérsky či
profesionálně, bez ohledu na hudební nadání a s ním
spojenými schopnostmi.
Ta nálepka srdeční záležitost, hraní srdíčkem apod. je,
promiň, tak provařené, hloupé a nic neříkající slovní
klišé, že to ani nijak nehodlám komentovat.
To, že Tě osobně považuji za skvělého hráče, nijak
nesouvisí s Tvým ani mým srdíčkem.
Opraveno 07.11.2010 10:12:27
|
Lerak vydra harp 162 příspěvků |
Vloženo 07.11.2010 08:56:46
Tak jsem si po dlouhé době zase pěkně početl a nevím
zdali mně to něco hezkého a příznivého doneslo.Zůstávám
pouze u názoru vlastního a to takového,že je foukačka pro
mne srdeční záležitost a naprosto s respektem přistupuji
k projevu na tento nástroj ,byť je jeho tvůrce pouhý
začátečník či absolutní kouzelník.Ať si každý hraje co
chce přinášíli mu to radost a kdo nechce ať neposlouchá a
založí si harmonikovou nacionalistickou stranu.
|
elflord superharp 484 příspěvků |
Vloženo 07.11.2010 07:38:31
Bravo. Veľmi výstižné
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 06.11.2010 23:32:51
Následující příspěvek je určen především chromatikářům
(abych ostatním ušetřil čas).
Věřím, že brzy přijde doba, kdy i chromatikáři přestanou
mávat rukama, aby takto zcela systematicky a zřejmě
nevědomky devastovali nádherný zvuk chromatiky, a začnou
více přemýšlet o jednotlivých tónech a poslouchat své
nástroje.
Nevěřím, že trvale rozvibrované tóny v jakékoliv melodii
jsou vyšším ideálem než přirozené rovné tóny s občasným
citlivě přiměřeným a vkusně použitým vibratem.
Mnoho instrumentalistů, jazzmany nevyjímaje, na to přišlo
již dávno a řídí nebo řídilo se podle toho (např. M.
Davis, J.Coltrane, J.Garbarek, W. Marsalis, T.Thielemans,
H.Meurkens a mnoho dalších). Zvuk jejich nástrojů a
dokonalou práci s dechem je radost poslouchat v každé
nahrávce.
Stejně tak tomu jednou bude i u většiny foukačkářů. Zatím
jim v tom brání jejich vlastní omezenost, přílišný
konzervatismus nebo pomyslné klapky na očích (či uších?).
Zejména chromatikáři jsou v používání ručního ovívání
skutečně nepřekonatelní. Budiž dodáno, že u mnohých je to
však také jediná pozoruhodnost jejich produkce. Přitom se
s rukama nadřou jako koně, ale výsledný zvukový efekt je
mírně řečeno žalostný.
Proto se ani nedivím, že je tak malý zájem o hru na
chromatickou harmoniku.
Stačí se opravdu podívat nebo poslechnout si nějakou
nahrávku z internetu, youtube atd., kde prakticky všichni
( i profesionálové !) mávají rukama jak o život, ale
slušný tón nikde.
Copak tohle se může líbit nebo pozitivně ovlivnit
potenciálního zájemce o hru na tento nástroj ?
Pro mnohé takto neustále mávající hráče to bude obrovská
změna, ale současně značná fyzická úleva. Najednou
zjistí, že ruce mohou v klidu odpočívat, všechny znějící
tóny se zklidní, tak nějak přirozeně zkrásní a dokonce se
budou dát i poslouchat !
Ne jako ty věčné a pro uši únavné vlnovky, kterými se
hráči naivně snaží oslnit posluchače, přičemž dosahují
přesně opačného efektu.
Pak už nebudou nikdy hrát jako onen bojovně naladěný
indián, kterému nestačili vyndat harmoniku z pusy.
Proto bych radil všem, kdo se začínají učit nebo hrají na
chromatiku, aby se snažili hrát pokud možno pouze rovné
tóny a ruce nechali na pokoji. Mnohem lépe zní přirozený
rovný tón než tón s nezvládnutým vibratem, ať už hraným
jakkoliv. Vibrato, zejména brániční, vyžaduje týdny
perného tréninku a dokud není dostatečně zvládnuté, je
lépe jej vůbec nepoužívat. Zbytečně tak člověk upozorní
na vlastní nedostatek nebo v horším případě bude znít
jako oněch 99 % výše zmíněných věčných mávačů.
On i ten rovný, jistě a pod kontrolou zahraný tón dá
pořádnou práci.
Kdo chce hrát nějakou klasiku, komorní hudbu – dua, tria
atd., tam je rovný tón naprostou nezbytností, jinak se ty
všelijak prolínající se frekvence mezi sebou začnou
mlátit a je to až na výjimky často neposlouchatelné (viz
např. dětské soubory zobcových fléten apod./.
Doufám, že jsem se nijak nedotkl hráčů, kteří své hraní
zkrášlují převážně touto ruční ornamentikou.
Jak napsal Harpplayer, je to jedna z možností, také
souhlasím s názorem - proti gustu žádný dišputát. Pokud
se vám to líbí a jste s tím spokojeni, beze všeho to
používejte. Semtam je dobré si i zamávat, proč ne, ale
nesmí se to přehánět. Radši co možná nejmíň nebo vůbec
ne, tedy nejlépe bez míry než s mírou.
V každém případě je dobré si alespoň vyzkoušet opačný pól
a potom teprve se rozhodovat.
Stačí si pro začátek poslechnout a vzájemně porovnat zvuk
a práci s tónem u těchto dvou mistrů - Plevy a
Thielemanse. Pak už stačí si jen vybrat, co je vašemu
srdci bližší.
Mou snahou není kohokoliv z vás odrazovat od používání
ručního vibrata, ale přimět k zamyšlení a k tomu, aby
vaše harmonika zněla i v jednoduchých skladbách přirozeně
a krásně. Aby místo chvění a kmitání skutečně zpívala,
byla balzámem pro uši a vy sami při hraní působili
přirozeně a elegantně, nikoliv komicky. Pro začátek to
vůbec není málo.
Opraveno 06.11.2010 23:34:04
|
eh, nikdo
1 příspěvek |
Vloženo 06.11.2010 14:13:24
Jsem sice začátečník, ale s Petkonem musím jen souhlasit.
Taky se mi zdá, že ruční vibrato je hodně nadužívaná
technika. Stačí si třeba projít nějaká videa na YouTube.
Na diatoniku je to znát hlavně u začínajících hráčů. Co
se zase týče chromatiky, tak bych řekl, že tam tím trpí
téměř každý chromatikář.
Opraveno 06.11.2010 14:14:10
|
Autor | Příspěvky |
|