Diskuze
-Zobrazit všechny rubriky diskuze (nejvyšší úroveň)
-Čtěte: pravidla diskuze!
-Čtěte: Vysvětlivky a statistika diskuze -Nová témata budete moci přidávat až po přihlášení!
Autor | Příspěvky |
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 27.11.2010 18:20:15
URČOVÁNÍ TÓNINY S POMOCÍ HARMONIKY
(příspěvek určen zejména chromatikářům)
Zdeňku, to není vůbec o absolutním sluchu, ten nemá, jak
předpokládám, nikdo z nás.
Pro hudbu je mnohem důležitější dobrý relativní sluch.
Nejde totiž o to určit daný tón potažmo tóninu z hlavy,
ale s pomocí harmoniky, což je podstatný rozdíl mezi
absolutním a relativním sluchařem.
Člověk s absolutním sluchem k tomu, aby určil určitý tón
nebo tóninu, nepotřebuje žádnou pomůcku, prostě to slyší
v hlavě.
Většina muzikantů je vybavena dobrým relativním sluchem,
který naprosto stačí k tomu, aby tóninu správně a
pohotově určil pomocí nějakého nástroje, na který sám
hraje.
Ještě jednou vysvětlím celý postup určení tóniny s pomocí
harmoniky na jednoduché písničce, na níž ovšem nelze
uplatnit Kandyho pravidlo o prvním či posledním tónu.
Vezměme si lidovou píseň, kterou všichni známe - HOLKA
MODROOKÁ. U ní bychom pomocí prvního ani posledního tónu
správnou tóninu prostě neurčili, protože nezačíná ani
nekončí na prvním nebo posledním tónu dané stupnice.
Proto radím tento postup, který je aplikovatelný na
jakoukoliv píseň, ať už začíná nebo končí odkudkoliv.
Při znění písně musíme co nejdříve určit první tón
stupnice (nebo poslední, to je jedno, neboť jsou
identické), v níž je píseň zpívána nebo hrána. Jak ale na
to ?
Užitečnou pomůckou je durový akord – tónika, která
podkresluje melodii. Jestliže píseň zní v D dur, bude u
této písně od začátku akord D dur, bude-li v C dur, bude
vstupní akord C dur.
Tento tónický akord musíme být schopni určit v jakékoliv
části písničky, zpravidla jím písnička začíná a končí,
ale nemusí tomu tak být vždy.
Na to „Hol…“ bude tedy tento základní akord, který bychom
měli poznat, protože právě v tomto akordu neboli jemu
odpovídající stupnici-tónině musíme hledat onen první
tón.
Potom se v dalším průběhu snažíme v hlavě dostat se na
ten první tón, který určí danou tóninu. Když se píseň
dostane do místa "…nesedávej tam …", doplníme
si výslednou tóninu tak, že od toho „tam“, což je tercie,
čili třetí tón v dané stupnici, sestoupíme pomyslně v
dané stupnici na její začátek, v tomto případě o dva tóny
dolů. V C dur přes dva tóny dolů, D-C a máme onen první
tón stupnice a tím i výslednou tóninu C dur. Můžeme
samozřejmě postupovat i opačně, že místo klesání na první
tón můžeme stoupat směrem nahoru, pokud je to výhodnější.
Čili od „Holka…“ od slabiky „Hol“ bychom se dostali ve
stupnici o tři tóny nahoru, v C dur tedy tóny přes tóny
A-H-C a máme opět tentokrát poslední tón stupnice C dur.
Tímto způsobem můžeme první tón stupnice hledat od
jakéhokoliv místa v písničce, důležité je, aby v tom
místě zazníval základní durový – tónický akord.
Máme-li harmoniku, zbývá už jen najít si na ní tento
první tón stupnice v dané písničce a máme výslednou
tóninu podle toho, který tón to je. Jestliže jsme
skončili na tónu E, bude to E dur, jestliže tón B, tedy B
dur. Možností je všehovšudy dvanáct.
Zcela analogicky postupujeme při určování mollových
tónin, u nichž můžeme v jejich určení často s výhodou
využít jejich durových protějšků.
Vypadá to asi na první pohled dost složitě, ale ve
skutečnosti tomu tak není, je to hodně o schopnosti
slyšet, kde v té melodii se ten či onen tón pohybuje v
rámci příslušné stupnice a rychle to doplnit na první tón
ve stupnici. Reálně je to záležitost několika vteřin.
Je důležité si uvědomit, že ne každý je schopen si tohle
všechno v hlavě takto rychle a pohotově uvědomit. Chce to
určitý cvik a praxi.
Vyžaduje to rovněž znalost, kde který tón se na harmonice
nachází, a jak jdou po sobě jednotlivé tóny ve stupnici.
Pak je to rovněž otázka sluchu, ale to si musí každý
ověřit podle sebe. Pro dobrého sluchaře a muzikanta je to
opravdu záležitost několika málo sekund, než se „napojí“
na správnou tóninu.
Lépe a jednodušeji to skutečně vysvětlit nedokážu a ani
nevím, jestli se to dá naučit, pokud to tam člověk
neslyší.
Pro začátečníky bych doporučil naučit se to třeba u
lidovek nebo jakýchkoliv známých písní, pustit si je a v
klidu, pomalu, bez nápovědy, si s pomocí harmoniky zkusit
u každé písničky určit příslušnou tóninu. Uvidíte, že
pokud se vám to podaří, tak vás to posléze začne velmi
bavit a zjistíte, že uslyšíte jakoukoliv skladbu nebo
písničku, vezmete chromču do ruky a po několika málo
tónech nebo taktech „jste tam“.
Těm z vás, kterým to z jakýchkoliv důvodů nepůjde, bych
chtěl říci, abyste z toho nesmutnili, protože je sice
dobré to umět, ale dá se bez toho žít.
Opraveno 27.11.2010 18:21:14
|
Bigear superharp 1201 příspěvků |
Vloženo 27.11.2010 18:08:55
Tato,to nevadí,že nevíš jaké tóny hraješ,ale podstatné je
slyšet,že to je nebo není falešné.U většiny skladeb je to
objektivně dáno.Existují však muzikanti,kteří hrají hudbu
natolik volnou,že i objektivní názory na to co je nebo
není falešné se mohou výrazně rozcházet(některé volné
improvizace ve free jazzu,nebo avantgardní moderní
klasika typu seskupení "Agon",kde se boří zcela
záměrně všechny tradiční zaběhnuté formy,včetně
libozvučných intonací :-) ).
Paradoxní je,že hráči v těchto volných projektech 100%
vědí,který tón v daném okamžiku hrají.
Píšeš správně,že je to dílem věcí praxe a rovněž
nezbytnou měrou i dílem vloh,hudebního talentu,sluchu a
celkové muzikálnosti hráče.Samozřejmě i nezbytnou dávkou
teoretických znalostí o foukačce a o tóninách,včetně
harmonie.Kdo je takto vybaven,často bývá pohotově
připraven i na prakticky neznámou píseň.Minimálně alespoň
pozná,kdy a kde si může dovolit do toho zahrát a kdy je
lepší raději poslouchat.
Závěrem malá zkušenost: Dříve jsem také tápal-nebyly
předem dané skladby a tudíž ani tzv.playlisty-seznamy
písní pro daný koncert s názvem skladby a tóninou a tak
se začátečník-foukačkář hrající s amatérskou kapelou
věčně ptal "v čem hrajeme",v horším případě
"od čeho to je" a podle stupně škodolibosti
spoluhráčů dostával i patřičně vtipné odpovědi typu
" no přeci normálně v kalhotech a tričku",nebo
"přeci od začátku,né?"
Pokud však budeš hrát s kapelou,která už má určité
profesionální návyky,playlist by měl být samozřejmostí
alespoň do té doby dokud spoluhráči nejsou schopni hrát
vše z paměti,samosebou včetně nazkoušených tónin.
Zdar a sílu.
|
Tata uživatel 53 příspěvků |
Vloženo 27.11.2010 15:50:36
Pro mě je zatím nejrychlejší metoda, jak zjistit v čem se
to hraje, zeptat se Kandyho. Když Kandy chybí, nezbývá
než pokukovat, co to tam mačká kytarista a zkusit si
fouknout, jestli to půjde.
Asi to fakt chce čas a mít hojně naposloucháno a nahráno.
Určit první nebo poslední tón, to mi kluci zavání skoro
absolutním sluchem. Já vůbec nemám šajn, když se pokouším
hrát melodii, nebo na něco improvizovat, které tóny
"hraju" :-)
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 26.11.2010 14:34:52
Zajímavý je, že pokud hrají jiné nástroje, než foukačka,
mám s tím trochu problém, ikdyž praxe mě naučila, že
country převážně G,A,C,D a blues zpravidla E. Ale v
okamžiku, kdy se ozve harmonika, mám většinou jasno,
vzhledem k tomu, že za leta praxe mám v uchu, které
ladění harmonik je hlubší a které vyšší. Většinou, pokud
se spletu, je to max. o tón a napodruhý už to většinou
vyjde.Je pravda, že onehdy jsem cvičil skladbu
"Listen to the Mockingbird" podle Mika Stevense
a přestože to vypadalo na druhou polohu a tudíž G
harmoniku, bylo to v první poloze na klasický déčko
(takže tónina správně, jen správnej nástroj jsem chvilku
hledal). Ale těch bendů je tam i v první poloze docela
přehršel, takže by to asi na poprvé trefil málokdo..
Netroufal bych si ale tuhle praxi uplatnit při souhře s
dechy, protože to je samý Bb,Eb, Ab..... Je teda fakt, že
když občas zahostuju s H.Bicanem (oldtime banjo) a
Sešlými přáteli, ti si v těchhle tóninách libujou. To je
pak docela pakárna, pokud mi někdo rychle nenapoví...
Opraveno 26.11.2010 14:37:29
|
Kandy harp 158 příspěvků |
Vloženo 25.11.2010 20:52:45
Jo,Petkone,počítal jsem s takovou reakcí.Samozdřejmě máš
pravdu.Já sám jsem tak ale začínal,když jsem hledal
tóninu s uchem na rádiu.Je to jen taková pomůcka pro
začátek.Hraju většinou country a tam těch střídání tónin
tolik není.A když už,tak podle první tóniny pak víš jaká
asi bude následovat.Chtěl jsem jen pomoct.Nejlepší je to
poznat uchem.A sám vím,že když hraješ často, dá se to pak
dost rychle určit podle sluchu...
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 25.11.2010 17:18:51
Kandy, máš určitě pravdu, jsi skvělý muzikant a máš v tom
jistě sám obrovskou praxi.
Přece jen bych k tomu však něco málo dodal.
Toto jednoduché pravidlo u mnoha písniček skutečně platí,
ale zdaleka ne u všech.
Má to rovněž několik ne nepodstatných nevýhod - někdy
sloka je dlouhá, pomalá, trvá příliš dlouho a není čas
čekat, až skončí. Pak je tady také refrén, který může být
v jiné tónině než samotná sloka, případně z durové přejít
do mollové tóniny.
U některých písniček se dokonce střídají tóniny s každou
slokou, takže každá sloka je v jiné tónině.
Tam by ses načekal.
Takže je to sice omezeně použitelné, ale pro praktické
hraní z výše uvedených důvodů poměrně těžkopádné a navíc
ne zcela spolehlivé.
Mnohem lepší je naučit se poznat rychle danou tóninu
rovnou při hraní, na nic nečekat a rychle zkoušet, které
tóny pasují a představit si ten první či poslední tón
stupnice, pak už je vyhráno.
S diatonikou se to podle mě určuje obtížně, protože když
máš C foukačku, budou se špatně hledat tóniny jako
například Es dur, které si běžně bez OB na C diatoniku
ani nefoukneš.
Ale souhlasím, že jako určitá pomůcka, byť zdlouhavá a ne
vždy spolehlivě a rychle fungující, je to použitelné.
Je výhodné se to naučit rovnou se slyšenou melodií,
podobně jako je tomu u zpěvu.
Při zpívání se také hned přidáš, bez ohledu na znějící
tóninu. Stejně tak je výhodně to umět s chromatikou v
ruce, u diatoniky bych to tolik neřešil. U ní je nutné
navíc pohotově sáhnout po další harmonice.
Opraveno 25.11.2010 17:19:29
|
Kandy harp 158 příspěvků |
Vloženo 25.11.2010 15:27:02
S určováním tóniny mám takovou zkušennost: vezmu si Cé
harmošku a tón na kterém končí písnička většinou určuje
i stupnici: tzn. jestliže písnička nebo sloka,končí třeba
tónem Cé ,je to v Cédur.Když třeba končí tónem A tak je
to v Áduru atd.POZOR-mluvím o durových stupnicích.
Opraveno 25.11.2010 16:37:23
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 24.11.2010 18:42:36
Pokud nehodláš hrát klasickou literaturu nebo podle
zpěvníku apod., tak se bez not samozřejmě obejdeš.
Za těch pár hodin snažení to ale stojí, protože
nejrůznějšího notového materiálu dnes seženeš i po
knihovnách nebo na netu neskutečné množství.
To vyhledávání tóniny chce hodně cviku, na diatoniku se
to špatně hledá.
Pro mě to rychlé určení tóniny s pomocí harmoniky a
následující hraní v ní představuje opravdu neskutečnou
zábavu a vidím v tom velkou přednost chromatické
harmoniky.
Pro diatonikáře je to asi nezajímavé, protože ti nemají
většinou potřebu tak rychle určovat poslechem konkrétní
tóninu. Tam musí být příprava určitého ladění dána
předem.
Opraveno 24.11.2010 18:43:42
|
Tata uživatel 53 příspěvků |
Vloženo 21.11.2010 01:50:16
Petře, hudební teorii studuju, ale k hraní podle not jsem
se ještě vůbec nedostal. Pořád hraju jen z hlavy. Díky
tomu, že jsem kdysi zpíval ve sboru, snad hraju to. co
hrát mám.
Mazlím se z hard bopperm, ale přiznám se Ti, že většinou
končím s diatonikou. I v autě stabilně vozím Special 20 C
dur a snažím se zahrát co mě napadne, nebo si
přetransponovat a zahrát to, co zaslechnu v rádiu.
Zahrát na chromatiku v různých tóninách, poznat rychle v
které tónině se hraje ... to je pro mě zatím něco
nekutečného.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 15.11.2010 22:18:27
Zdeňku, jestli mohu ještě poradit, ani u chromatiky
nezůstávej příliš dlouho pouze u not a začni co nejdříve
hrát jen tak z hlavy. Cokoliv - úryvky melodií, refrény
nebo celé písničky. Začni třeba u lidovek, těch
nejlehčích.
Takto se vyhneš extrému, že budeš fixovaný jenom na noty
a v podstatě by sis s nikým pořádně nezahrál, samozřejmě
kromě klasiky. Ale to bys musel mít také spoluhráče,
který bude ovládat hru podle not.
Na chromatiku je potřeba opravdu hrát a hrát a hrát,
všechno možné, nebát se nejrůznějších tónin. Pochopitelně
zpočátku budeš tápat a nebude to stát za nic, ale
postupem času si na ty tóniny zvykneš a registr budeš
používat zcela automaticky.
Já vím, že je to hrozně těžké, proto také dobrých
chromatikářů je velmi málo, a když, tak hrají jen tu
klasiku podle not, ale už nezvládají folk, pop, country,
jazz nebo další žánry, protože tam si podle not moc
nezahrají.
Pro základní potřebu stačí dvě věci - naučit se zahrát
postupně jednotlivé tóniny nahoru, dolů, event. intervaly
(tercie, kvinty). Za druhé se naučit umět rychle najít
znějící tóninu, v níž se pak při hraní pohybuješ.
Ze začátku si dej třeba za cíl jednu tóninu za měsíc.
Pak je postupně budeš přidávat a oceníš geniální
vlastnost chromatiky, že nebudeš muset stále vláčet kufr
harmonik, neustále hledat příslušnou foukačku, ale
vystačíš si s jednou jedinou.
Já bych dnes opravdu nevyměnil jedinou chromatiku ani za
tisíc diatonik, a to mám diatoniku hodně rád.
Opraveno 15.11.2010 22:25:29
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 08.11.2010 20:13:37
Super, mazlit se je potřeba.
Určitě je užitečné denně aspoň pár tónů, pár melodií,
chvilka pohody.
Několik minut hraní denně je vždycky lepší než vůbec nic.
S tou teorií to nijak nepřeháněj, opravdu z toho pro
muzikantský život hráč potřebuje jen zlomek.
Zenkl je skvělý materiál, ale velmi doporučuji
zapamatovat jen to podstatné a nejdůležitěší. V tom Ti
pan učitel určitě pomůže. Jinak vracet se k některým
věcem je potřeba stále a v tom je kniha základ.
Ostatní můžeš zkonzultovat se mnou. Pokud bys měl zájem
přijet někdy do Třebíče, budeš vítán.
|
Tata uživatel 53 příspěvků |
Vloženo 08.11.2010 18:20:09
Petře, pan učitel byl 14 dní marod, tak jsem začal sám
(Zenklem). Tento týden bychom se měli setkat poprvé. On
učí po odpolednách a já někdy bývám dopoledne doma, když
mám pohotovost na telefonu, tak by to mělo klapnout.
Domluvili jsme se, že začneme tím, že si popovídáme o tom
co bych měl znát z teorie a proč a o metodice výuky hry
na hudební nástroj.
Jinak publikaci Langer / Mach Hrajeme na foukací
harmoniku už mám. Zatím jsem se s Hard Bopperem víceméně
jen mazlil, zkoušel na něj vyloudit to co na Special 20.
Jenže na chromču to není tak snadné, takže když mi z toho
zkoušení jde hlava kolem, odložím ji, řeknu si ono to
časem půjde a popadnu diatoniku.
Děkuji Ti za nabídku pomoci, rád ji využiju.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 07.11.2010 20:04:41
Zdeňku, chci se zeptat, jestli jsi už začal a jak to jde
?
Ještě mě napadlo, že kromě zmíněné Danielovy školy na
zobcovku je na originál chromatiku dostupná učebnice:
Langer, Mach : Hrajeme na foukací harmoniku. Je to sice
poměrně stručné díllko, v němž není potřeba se řídit
jejich doporučením o tongue-blockingu, ale pro začátek
lepší než nic.
Obsahuje zejména různě obtížné lidovky a nejrůznější
stupnice durové i molové.
Jinak se dá rovněž začít podle školy Kathrin Gass
-Chromatic harmonica Course, což je taková školička v
jednou setu s Hohnerovou Super Chromonicou.
Jsou tam snadno hratelné různé tradicionály jako Amazing
Grace, Oh Susanna apod.
Existují asi i nejrůznější zahraniční školy, po kterých
jsem zatím moc nepátral, protože je sám nepotřebuji.
Podle not příliš na chromatiku nehraju.
Kdybys potřeboval něco objasnit z hudební nauky a teorie,
klidně napiš. Rád poradím, budu-li vědět.
Opraveno 07.11.2010 20:05:48
|
Tata uživatel 53 příspěvků |
Vloženo 15.10.2010 20:37:08
Petře, napsal jsem to ve spěchu, zkratkou a rozuměl by
tomu asi jen Špony, se kterým jsem si o muzice psal a
povídal.
Chtěl jsem říct, že mám velký respekt k těm, kteří umějí
zahrát, a i když vím, že to není podmínkou k těm, kteří
navíc mají hudební vzdělání. Mluvil jsem s tím panem
učitelem ZŠU, zda by mi pomohl překonat moje obavy a
objasnil mi co a proč by měl každý, kdo chce dělat
aktivně muziku, umět. Souhlasil. Mimochodem je z Třebíče
a v Poděbradech bydlí na privátě, takže ani moje těžce
nepravidelná pracovní doba by nevadila.
Pokud se uskuteční víkendová párty v Nové Pace a nebude
vadit, že jsem teorií téměř nedotčen, bude mi potěšením
tam být s vámi.
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 15.10.2010 08:42:41
Well, přesně tak jsem to myslel. Nejen teorie, ale i
praxe. Docela mě mrzí, že jsem o realizaci té BG dílny
nevěděl dřív. Jistě bych se od Karlíka něco přiučil. V
těch Svatoňovicích je dobrý, že tam jsou všechny
nástroje, takže se s tím dá vylézt před lidi a udělat
celovečerní koncert, takže se to dá zasponzorovat. Co ale
uděláš s 20 foukačkama? Takže bych si to uměl představit
jako akci stylu "foukačkáři sobě". Pokud by v
tomto smyslu byl zájem o podobnou akci, pojďme to prosím
řešit formou vzkaů nebo v samostatném vláknu, ať tady
nezabíráme místo O.T. diskuzí.
|
Jaromír superharp 296 příspěvků |
Vloženo 15.10.2010 00:18:06
Možná, že Harp nemyslel jen dvoudenní kurs týkající se
výhradně hudební teorie, ale zároveň i praktický WS, jaký
například dělá pro bluegrassové hráče na všechny nástroje
Jindra Hylmar v Malých Svatoňovicícch
(http://jhylmar.rtyne.net/dilna10/). To má velkou
tradici, jezdí tam vyučovat špička bluegrassových hráčů a
mimochodem na foukačku tam vyučuje Charlie Slavík, ale
jen pro cca 5 frekventantů. Možná, že by se taková věc
pouze pro foukačkáře ujala, třeba zrovna v Nové Pace, ale
musel by si vzít Harp na starost organizaci, a to je asi
dost složitá záležitost.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 14.10.2010 22:33:13
Harpe, to je sice krásná představa, ale obávám se, že v
téhle komunitě hráčů na foukačku by tyto aktivity nepadly
na úrodnou půdu a že počet těchto lektorů by mnohonásobně
převyšoval počet zájemců.
Foukačkáři jsou v tomhle směru docela výstřední
kategorie, která, jak jsi hezky řekl, odjakživa prděla,
prdí a bude prdět na nějakou hudební teorii a nauku.
Výjimky pochopitelně nevylučuji, určitě se najdou
jednotlivci lační poznání tohoto druhu, ale těch moc
nebude. Ještě jsem se nesetkal s foukačkářem, který by se
chlubil tím, že umí hrát podle not. Naopak většina se
chlubí tím, že nevědí, že nějaké noty existují a cítí se
bez nich šťastní.
Takže taková víkendová párty nad hudební teoriií ano, rád
přijedu. Navzájem si jako lektoři ověříme, že noty umíme,
tím to bude vyřízeno a budeme se dále moci věnovat jiným
bohulibým činnostem.
Opraveno 14.10.2010 22:33:59
|
Harpplayer superharp 266 příspěvků |
Vloženo 14.10.2010 20:26:52
Jsem ochoten v tomto smyslu rovněž pomoci. Sám vím, že
jsem v hudebce na teorii dost prděl a následně jsem se to
(ještě za socíku) byl nucen učit ke kapelnickým zkouškám.
Mnoho z toho používám dodnes při rozepisování aranží a
vokálů. Dokázal bych v případě zájmu třeba někdy začátkem
příštího roku zorganizovat weekendový workshop u nás v
Pace v Domě dětí, kde jsou prostory pro několik skupin,
které by mohly pracovat samostatně a postupně se
vystřídat. Pokud by byl dostatek lektorů (např. Petkon,
Bigear, Elflord, Max apod.) a zájem frekventantů, dalo by
se to realizovat. Možná ještě někdo bude pamatovat HT2
(slibuju, že už nebudu probírat Pythagorejský kóma).
Důležitý je oddělit to od klasickýho HT a pojmout spíš
jako WS. Za weekend se toho dá stihnout opravdu dost.
|
Petkon superharp 1270 příspěvků |
Vloženo 14.10.2010 16:19:48
Zdeňku, nevím sice, jak to myslíš, ale to je jedno.
Já jsem se svého času nabízel, že bych v rámci hafteku
nebo haffestu udělal nějakou nalejvárnu pro zájemce o
základy hudební nauky a teorie.
Zatím se nenašel nikdo, kdo by o to měl zájem.
Jsem ochoten a schopen udělat 1-2 hodinový rychlokurz
základů hudební nauky pro případné zájemce - předpokládám
že nejspíše pro chromatikáře, samozřejmě zdarma.
Nebo se můžeme domluvit na příštím hafteku, tu hodinu až
dvě si rád vyčlením pro kohokoliv, kdo o to bude mít
zájem.
Opraveno 14.10.2010 16:20:41
|
Tata uživatel 53 příspěvků |
Vloženo 13.10.2010 11:27:48
Petře, děkuji Ti za ochotu a porozumění. Chci dovnitř. Už
jsem zaklepal.
|
Autor | Příspěvky |
|